Síkela: Chceme uzavřít smlouvu na nejméně dva reaktory

Až donedávna se v Česku mluvilo o soutěži na jeden nový jaderný blok v Dukovanech. Pak ale vláda rozhodla, že se mohou postavit až čtyři bloky a účastníci tendru na ně mají předložit nabídky. Proč ten rychlý obrat?

Nebylo to narychlo. Příprava podkladů pro rozhodnutí o dalších blocích byla uvedena již v programovém prohlášení vlády a je za tím velmi logická úvaha.

ČEZ nás velmi podrobně seznámil s nabídkami jednotlivých uchazečů a následně jsme se s investorem dohodli, že s tím společně seznámíme nejprve předsedy politických stran. Až pak šel materiál na vládu.

Nabídky nás pozitivně překvapily. Při výstavbě dvou reaktorů v jedné lokalitě je totiž možné dosáhnout velkých úspor, protože se významná část nákladných prací bude dělat jednou, a ne nadvakrát v rozmezí mnoha let. Týká se to třeba výstavby infrastruktury, nutnosti transportu těžkých předmětů, ubytování zaměstnanců v dané lokalitě a tak dále.

Výhodné by to bylo i pro zapojení českých firem, pokud se budou připravovat na výrobu hned několika kusů jednoho typu reaktoru.

To budeme skutečně potřebovat až čtyři bloky?

Podle našich propočtů se spotřeba elektřiny v Česku kvůli dekarbonizaci, rozvoji elektromobility nebo elektrifikaci některých výrobních procesů zvýší až na sto terawatthodin. To je o oproti dnešku o dvě třetiny. Bude to potřeba pokrýt při současném odchodu od uhlí.

Potřeba více bloků je neoddiskutovatelná a je to spíše otázka rozhodnutí, jestli nyní chceme využít možnosti ušetřit objednávkou více reaktorů najednou, nebo ne.

Na kolik to ale vyjde? Některé odhady říkají, že jeden blok může stát až 400 miliard korun. Kde na to vezmeme?

Nezlobte se, ale jakékoli náznaky ohledně ceny by celý tendr nepěkně ovlivnily. Nemohu tedy reagovat ani na různé spekulace, které jsou často naprosto nesmyslné.

Říkáte ale, že při hromadné objednávce ušetříme…

Jistě. Vyšlo nám, že oproti objednávce jednoho samotného reaktoru se cena za jednotku při výstavbě čtyř bloků může snížit až o čtvrtinu.

Zároveň jsme od začátku tendru viděli velký zájem všech uchazečů o to, aby se reaktorů stavělo více. I pro ně je to z hlediska referencí důležité, protože se nacházíme v přelomovém období, kdy se mění přístup Evropské unie k jádru.

Z naší strany je velký zájem o to, abychom měli co nejlepší záruky. Tedy aby projekt byl na klíč za cenu, která bude maximálně zaručená, včetně případných smluvních pokut. Pro třetí kolo nabídek jsme nadále uchazeče vyzvali, aby své nabídky včetně ceny ještě dále vylepšili, pokud chtějí uspět.

Když jsme u těch garancí, tak jeden ze dvou účastníků tendru, francouzská EDF, nedávno oznámila další navýšení ceny a prodloužení výstavby v britském Hinkley Point. Neobáváte se toho, že v Česku to dopadne podobně?

Musíme si uvědomit jednu věc. Ještě před dvěma lety bylo jádro v Evropě trochu jako zloduch z Harryho Pottera Lord Voldemort. Zakázané slovo. Nám se v této oblasti podařil ohromný průlom a dnes říkáme, že jádro je rovnocenným zdrojem pro rozvoj evropské energetiky s jinými nízkouhlíkovými zdroji.

Podařilo se nám založit Jadernou alianci, v níž je dnes zapojena více než polovina členských zemí EU. Posouváme se dál i v otázkách financování a uznatelnosti toho, čemu říkám jaderné deriváty. To znamená třeba distanční horkovody nebo takzvaný růžový vodík.

Evropa se ale odnaučila jaderné zdroje stavět poté, co v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se poměrně rychle postavily desítky elektráren. Teď dochází k renesanci v oblasti jádra a já jsem pevně přesvědčen, že tím, jak se rozšiřují plány na výstavbu nových jaderných zdrojů, k takovým prodlením už v budoucnu docházet nebude.

Jakou roli hraje to, že jak EDF, tak jihokorejská KHNP jsou státní společnosti?

Určitě je dobré mít jako protistranu firmy, za nimiž stojí jejich vlády, které říkají že se za ně zaručují. Tím mohou být potenciální rizika lépe rozložena mezi obě strany.

EDF přijel nedávno do Prahy podpořit i prezident Emmanuel Macron. Vnímáte z francouzské strany velký tlak?

Na svých zahraničních misích se také snažím podporovat české firmy a neříkám tomu tlak. Je to součást obchodní diplomacie. Mou rolí je to ustát; a myslím si, že to umím.

Kolik nových bloků se nakonec postaví?

Variant je několik. Nabídky ukazují, že je správné postavit dva nebo čtyři bloky.

Moje představa po dohodě s investorem je dosáhnout už u prvního reaktoru slevu, jako bychom stavěli všechny čtyři, a na tři zbývající bloky mít závazné opce na relativně dlouhou dobu. Aby se tato vláda, případně ta další, mohla rozhodnout, kolik reaktorů zasmluvní.

Pokud by se nakonec všechny čtyři reaktory nepostavily, byla by tam sankce za to, že nebude možné uplatnit takové úspory z rozsahu.

Kdy se rozhodne, kolik bloků se bude stavět?

Jsem pevně přesvědčen o tom, že všechno směřuje k tomu, aby ještě tato vláda zasmluvnila minimálně dva reaktory.

Jak je to s notifikací veřejné podpory ze strany Evropské komise?

Nacházíme se ve finální fázi u jednoho bloku v Dukovanech. Notifikace už například bude zohledňovat aktuální reformu trhu s elektřinou v EU a v ní ukotvené principy.

A jak to bude dál se společností ČEZ? Premiér Petr Fiala nejprve předloni oznámil, že chce, aby stát získal pod kontrolu výrobu elektřiny, ale pak zase loni řekl, že se vytěsnění minoritních akcionářů nebo znárodnění firmy nechystá. Co se tedy chystá?

Jako člověk s mnohaletou praxí na kapitálových trzích napříč Evropou se odpovědím na tuto otázku snažím vyhýbat. Mohl bych tak ovlivnit situaci na trhu, a to nechci.

A co takzvaný lex ČEZ, tedy zákon, který měl umožnit snazší rozdělení firmy? Jak bude nakonec vypadat? Teď se zdá, že toto kontroverzní ustanovení z něj nakonec ve třetím čtení ve Sněmovně vypadne…

Jsme v právním státě a respektujeme platné zákony. Pro jakýkoli postup z hlediska veřejných nabídek nebo vytěsňování minoritních akcionářů máme zákony, a jestliže by se ty zákony upravovaly, měly by se upravovat tak, aby odpovídaly nejlepší mezinárodní praxi.

Pokud v rámci představení zákona zazněla informace, že ten postup, který by zavedl, je naprosto běžný i v jiných zemích, ale ukázalo se, že tomu tak není, tak by tato úprava neměla být uvedena v život.

Co říkáte na vznik spolku minoritních akcionářů ČEZ, kteří tvrdí, že někteří členové vlády svými vyjádřeními snižují hodnotu firmy?

Myslím si, že spojování minoritních akcionářů není specifikem Česka. Firmy, pro které jsem pracoval, byly kótované na burzách a měly své hlasité zástupce minoritních akcionářů, kteří se sdružovali.

Ale ten postup by měl být férový, a pokud třeba někdo říká, že byl porušen zákon, tak ať podá žalobu a nevykřikuje to několikrát denně na sociálních sítích. Žijeme v právním státě a je to jeho právo. Křičet na sociálních sítích, urážet kohokoliv, obviňovat někoho ze zločinu a z toho, že někdo někoho okradl, to považuji za hranou.

Francouzský stát ovládl EDF. Máte nějakou shodu na vládě, že byste chtěli posílit pozici v ČEZ nákupem akcií nebo že by se podnik rozdělil víceméně na výrobu a distribuci?

Mohu jen říct, že bych určitě nechtěl dopustit posilování pozice některých investorských skupin v ČEZ třeba tím, že by se vyměnil podíl v ČEZ za podíl v nějaké rozdělené distribuční entitě.

Poslední dobou se hodně hovoří o tom, že by mohla vzniknout velká továrna na baterie čili gigafactory na Karvinsku. V jaké je to fázi?

Schválili jsme přípravu strategického podnikatelského parku, který připravíme pro investici významného rozsahu. Jsem rád, že o Česko je zájem, a snažíme se dohnat základní nedostatky, které pro získávání podobných velkých investic máme. Žádné velké plochy pro ně tady nemáme připravené.

Když investor projeví zájem, tak místo toho, abychom mu nabídli připravenou zónu, snažíme se nějakou lokalitu najít a co nejrychleji ji upravit a napojit na nezbytnou infrastrukturu. Což celý proces zpomaluje a nás to znevýhodňuje.

Pak je tady poptávka po kvalifikované pracovní síle, kdy je pro mnoho zahraničních investorů velmi nízká nezaměstnanost otazníkem. Proto je pro tuto investici vhodné, že Moravskoslezský kraj a Karvinsko patří k regionům s vyšší nezaměstnaností, které navíc budou čelit důsledkům útlumu těžby a těžkého průmyslu. Z tohoto pohledu i z hlediska budoucnosti regionu by továrna mohla dát řadě obyvatel velmi zajímavou budoucnost.

Dotčené obce ale chystají referendum a stěžují si, že s nimi nikdo nejednal.

Se starosty okolních obcí jsme jednali a o záměru je informovali ještě před rozhodnutím vlády. Finální rozhodnutí o lokalitě je vždy na investorovi. A samozřejmě může projekt udělat i v jiné zemi, což by pro nás nebylo dobré.

Místní samozřejmě na referendum právo mají, ale je potřeba si na rovinu říct, že jedním z problémů, kterým naše země trpí, je neochota obyvatel strpět ve svém okolí projekty, které jsou strategické pro celou zemi. Všichni říkají ano, potřebujeme nové jaderné reaktory, ale kdyby se jednalo o nové jaderné lokalitě, lidé by řekli, ať se to u nich nestaví. Na podobný problém jsme narazili u jaderného úložiště.

Z mého pohledu by takový projekt byl opravdu velkým přínosem pro celý kraj i celé Česko.

Naší snahou je s dotčenými obcemi jednat a najít dohodu. Přínosy jednoznačně převažují.

Je tím potenciálním investorem jihokorejská LG?

Investor si to ve stádiu příprav zveřejňovat nepřeje a já to opravdu hodlám dodržet. Už ta aktuální mediální pozornost má na rozhodovací proces na jeho straně negativní efekt.

Jste teď s podnikateli na cestě v Latinské Americe. Jaký byl hlavní cíl, co se podařilo?

Hlavním cílem je dostát slibu, který jsme dali v souvislosti s novou exportní strategií, že po českém předsednictví EU a vyřešení zásadních problémů v oblasti energetiky se hodně zaměříme na podporu exportu. Tento region je logickým cílem.

Jsou to země zaměřené na nové technologie, obnovitelné zdroje, jsou bohaté na strategické suroviny, bez nichž se do budoucna neobejdeme.

Pokud se jedná o Chile, je to první návštěva ministra po třinácti letech. V Uruguayi nebyl ministr čtvrtstoletí. Zájem z podnikatelské strany i ze strany našich partnerů je zde velký. Už v Chile mě zastavovali zástupci firmem a někteří říkali, že uzavřeli kontrakty za 250 milionů korun.