Shein má problém se vstupem na londýnskou burzu kvůli podezření, že využívá nucené práce

Úřad totiž kontroluje dohled nad dodavatelským řetězcem Sheinu a vyhodnocuje právní rizika poté, co skupina hájící zájmy ujgurské populace v Číně zpochybnila uvedení firmy na burzu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené se situací.

Obavy o uvedení Sheinu na burzu v Londýně vyjádřila také britská nezávislá komisařka pro boj proti otroctví Eleanor Lyonsová, a to právě kvůli obviněním z pracovních praktik u dodavatelů společnosti.

IPO Sheinu, který prodává levné oblečení vyrobené převážně v Číně na 150 trzích po celém světě, zbrzdila advokátní skupina Stop Uyghur Genocide (SUG). Ta vedle právní výzvy v srpnu zaslala britskému regulátorovi dokumentaci, jež uvádí, že Shein používá bavlnu z ujgurského regionu Sin-ťiang.

USA a nevládní organizace již delší dobu obviňují Čínu z porušování lidských práv v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang, kde jsou podle nich Ujgurové nuceni pracovat při výrobě bavlny a dalšího zboží.

Peking jakékoliv zneužívání popírá. Sama společnost Reuters prostřednictvím svého mluvčího sdělila, že uplatňuje politiku nulové tolerance vůči nucené práci a je odhodlána respektovat lidská práva.

V srpnu v této věci Shein uvedl, že loni zjistil dva případy dětské práce ve svém dodavatelském řetězci. V reakci na to objednávky od těchto dodavatelů pozastavil, dokud nedošlo k nápravě.

Britský regulátor kapitálových trhů odmítl vstup Sheinu na burzu komentovat. Mluvčí jen uvedl, že lhůty pro schválení IPO se odvíjejí individuálně podle každého jednotlivého případu. Podle odborníků rozhodnutí zpravidla trvá několik měsíců.

Shein byl v loňském kole získávání finančních prostředků oceněn na 66 miliard dolarů (bezmála 1,6 bilionu Kč). Ocenění firmy při potenciálním IPO bude částečně záviset na tom, jaká rizika se regulátor rozhodne zahrnout do svého prospektu společnosti a jak budou tato rizika zahrnuta do počáteční ceny.

Tržby čínského gigantu na poli fast-fashion prodejců by letos mohly dosáhnout až 50 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč), což je podle společnosti Coresight Research o 55 procent více než loni.

Vykořisťování pracovníků je v dodavatelských řetězcích maloobchodníků a značek po celém světě běžné, a to nejen v oblasti nízkonákladové módy, ale také v té luxusní, dodala agentura Reuters. Například v červnu soudní dvůr v Miláně vyzval konglomerát LVMH a společnost Giorgio Armani k větším kontrolám pracovního práva u svých dodavatelů.