Článek
Plošné zálohování nápojových PET lahví a plechovek v Česku se v rámci samostatného zákona snaží prosadit Iniciativa pro zálohování. Ta už začátkem září představila plán, jak by celý systém mohl fungovat. Zahrnoval by téměř 11 tisíc sběrných míst a obaly v objemu od 0,1 do tří litrů.
„Celkově se jednoznačně posunulo vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Ale také jako řešení, které pomůže vyřešit neutěšenou situaci, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťují naše okolí. Myslím, že dnes už většina hráčů vnímá potřebu změny současného systému,“ řekla Novinkám za iniciativu Kristýna Havligerová.
O konkrétních parametrech povinného zálohování má iniciativa s MŽP a relevantními subjekty, tedy výrobci nápojů či odpadovými firmami, dál jednat.
Zálohování PET na Slovensku: potlesk i pískot
MŽP debatuje o potenciálním zavedení systému s výrobci nápojů, odpadovými firmami, obchodníky a obcemi už od jara. Více k tomu ale resort nesdělil. „Proběhla dvě setkání a tento týden proběhne v pořadí třetí kulatý stůl. V tuto chvíli, tedy před jednáním, MŽP nebude sdělovat pozice k žádnému z dokumentů, které jsme obdrželi od subjektů zapojených do naší pracovní skupiny,“ sdělila Novinkám Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Zálohový systém PET láhví a plechovek už zavedlo 12 evropských zemí. Mezi prvními byly už v osmdesátých letech Švédsko a Island. V největší ekonomice EU, Německu, už systém funguje téměř 20 let. V tomto roce ho zavedly Slovensko a Lotyšsko, v listopadu se pak seznam rozroste o Maltu. Podle Havligerové pak zálohuje i celá Austrálie a přibližně desítka států v USA.
Další státy se brzy přidají
V nadcházejících letech by měl systém zálohování fungovat například i ve Skotsku, Irsku, Rumunsku, Řecku, Turecku, Portugalsku (všichni 2023) či Maďarsku, zbytku Velké Británie a sousednímu Polsku (všichni 2024).
„Dokonce i v Belgii, která podobně jako Česko dosahuje velmi dobré výsledky ve sběru odpadu, nyní zavedení zálohování zvažují. Mají sice dobře fungující systém třídění, aby se ale přiblížili splnění evropských cílů, je stávající systém příliš nákladný. Potřebují navíc vyřešit problém s litteringem (volně pohozený odpad), který umí snížit právě systém záloh,“ dodala Havligerová.
Od října platí zákaz plastového jednorázového nádobí, i s ekologičtějším je ale třeba šetřit
Cílem Evropské unie, na kterém se členské státy dohodly už v roce 2019, je zajistit do roku 2029 zpětný odběr až 90 procent jednorázových plastových lahví. Evropská směrnice navíc počítá s tím, že už do roku 2025 musí členské země zajistit 77procentní míru sběru PET lahví.
O zálohování PET lahví diskutovali poslanci v červenci, kdy schválili zákaz výroby a prodeje plastových příborů, talířů, brček, kelímků nebo vatových tyčinek. Novela začala platit od 1. října. Sněmovna tehdy současně rozhodla, že plastové nápojové lahve budou muset být do roku 2030 vyrobeny až ze 30 procent z recyklátu. Na povinném zálohování plastových lahví se však poslanci neshodli.