Článek
„Aktuálně probíhají finální jednání s resortem zdravotnictví,“ řekl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Jakub Augusta s tím, že ministerstvo zdravotnictví se svými podřízenými organizacemi pracuje na seznamu rizikových faktorů, podle nichž se okruh náročných profesí stanoví.
„Nyní intenzivně pracují na komplexní analýze dat invalidity a dočasné pracovní neschopnosti za uplynulých deset let s cílem získat objektivní datovou základnu,“ dodal bez upřesnění, kdy budou podklady a seznam k dispozici.
A o nic konkrétnější nebylo ani ministerstvo zdravotnictví. „Návrh představíme, až proběhne finální jednání,“ odpověděl jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Do důchodu po 65? Zdraví to neumožní, varuje ministerstvo zdravotnictví
Půl roku až rok
„Předložení návrhu by mělo být do poloviny roku,“ odhadl možný termín mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Tomáš Dvořák.
Podle Hospodářské komory pak z jednání vyplynulo, že nebude snadné náročné profese přesně definovat. „Respektive je třeba některá data nadefinovat tak, aby je státní správa sbírala v odpovídající formě. Domníváme se, že pokud má být takový seznam opravdu seriózní, nebude možné návrh předložit dříve než za rok, možná déle,“ řekl pak mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
O předčasných penzích pro těžká povolání se mluví už třicet let. Je to důležité už z hlediska důchodové reformy, která jednak výrazně zhoršila odchod do předčasné penze, jednak do budoucna prolomí hranici 65 let pro odchod do standardního důchodu, která se měla pro většinu lidí zastropovat v roce 2035. Do důchodu se tak postupně bude chodit i v 67 letech a později.
To ovšem řada lidí z namáhavých profesí nezvládne. Proto už například horníci, záchranáři a firemní hasiči mají výjimku. Zaměstnavatelé za ně platí vyšší pojištění a oni mohou bez krácení odcházet do penze dříve až o několik let.
Odbory: Chybí politická vůle
Otázkou také je, kterých profesí se bude seznam týkat. „Okruh se vymezí výkonem práce zařazené do rizikových kategorií prací podle zákona o ochraně veřejného zdraví, a to ve vybraných konkrétních rizikových faktorech,“ řekl Augusta. Tyto faktory ale ani on, ani Jakob neupřesnil.
„Jsou to například lidé pracující v hutnictví, v náročných teplotních a fyzických podmínkách, zvedání a manipulace s těžkými břemeny, práce v podzemí za zvýšených teplot, fyzicky náročná práce, která znamená větší fyzické opotřebení,“ řekl přitom už loni Novinkám Jurečka.
„Chybí politická vůle, hrají zdržovací taktiku,“ okomentoval to místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Vládní experti podle něj zařazují profese do tří skupin podle toho, zda lze zdravotní rizika eliminovat, či ne. Jedna je ta, kde to nelze, a jedna, kde si nejsou jisti. „Přitom tu první už mají sestavenou a lze to to u ní řešit prakticky okamžitě,“ dodal.