Šesti největším bankám letos stoupl čistý zisk o pětinu

„Vzhledem k vývoji sazeb už banky nedokázaly generovat nárůst čistých úrokových výnosů. K dobrému výsledku přispěly vyšší výnosy z poplatků a provizí,“ řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Finanční domy podle něj dokázaly držet náklady na uzdě, což se na hospodaření taktéž pozitivně podepsalo. Aby do budoucna zisky opět rostly, musí se zlepšit úvěrová aktivita, dodal.

„Banky mají za sebou výborné čtvrtletí. Jejich ziskovost rostla díky většímu zájmu o investiční produkty, ze kterých banky získávaly poplatky,“ uvedl analytik XTB Tomáš Cverna. U ČSOB podle něj podstatnou část ziskovosti tvořila pozitivní marže z depozit, zatímco u Monety to bylo přecenění úvěrů.

Z oživení na úvěrovém trhu nejvíce těžila Česká spořitelna. Té růst úvěrového portfolia podpořily akvizice z loňského roku, kdy banka přebrala klienty Sberbank a Hello Bank. Úvěrové portfolio velmi rostlo i ČSOB, zatímco o něco méně se v růstu úvěrů dařilo Komerční bance, podotkl.

Tato šestice největších bank platí z loňského nadměrného zisku daň, takzvanou windfall tax. Stát na této dani od bank vybral asi 700 milionů korun, zatímco předpoklad byl asi 33 miliard Kč. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce vládě navrhnout zkrácení její účinnosti, aby se v příštím roce už neuplatňovala.

Cverna očekává, že ani letos nebude windfall tax pro banky významný problém. Připomněl ale, že v posledních týdnech začala debata o zavedení sektorové daně na banky. Případné zavedení této daně je podle něj pro banky horší než windfall tax, která se dala obejít více způsoby.

„Navíc tato daň postihne už ze svého principu více bank a způsobí větší škody v čistých ziscích v celém bankovním sektoru než daň z neočekávaných zisků. Zatím není známa konkrétní podoba této daně, avšak pro banky je alarmující, že na části vládní koalice existuje vůle k zavedení této daně,“ podotkl.