Seriál pohádkových zisků pokračuje. Rekord hlásí mlékárna Olma z Agrofertu

Vedení Olmy ve výroční zprávě uvedlo, že mlékárna se loni potýkala s rostoucími cenami syrového mléka, které se v závěru roku 2022 dostaly na rekordní hodnotu a meziročně byly vyšší o 25 procent. Mlékárna se musela také vyrovnat s rostoucími cenami energií, chemických látek, plastových i papírových obalů a dalších vstupů.

„Všechny tyto faktory stály za nutností alespoň částečně vyrovnat cenové tlaky zvýšením ceny našich produktů,“ komentovalo loňské hospodaření vedení Olmy.

Ceny mléka v roce 2022 podle vedení Olmy rostly kvůli vyšším nákladům na jeho produkci i vývozu do Německa, kde sílily obavy z nedostatku syrového mléka. „Společnost (Olma) nakoupila zhruba o tři procenta méně suroviny než v předchozím roce,“ stojí ve výroční zprávě. Olma si loni podle informací z výroční zprávy udržela první pozici na trhu s čerstvým mlékem a byla lídrem v segmentu jogurtů a ostatních zakysaných výrobků a dezertů.

Rozhodující částí prodejního sortimentu Olmy jsou čerstvé mléko a smetany, kysané výrobky a jogurty. Mezi hlavní odběratele Olmy dlouhodobě patří obchodní řetězce. Více než desetinu tržeb Olma získává z prodeje výrobků v zahraničí, aktivní je hlavě v Polsku a na Slovensku. Mléčné výrobky Olma vyváží také do dalších států EU a sušené mléko exportuje hlavně do třetích zemí.

Skupina Agrofert ovládla Olmu v roce 2009, kdy kapitálově vstoupila do firmy Milkagro, která byla majoritním vlastníkem mlékárny. Milkagro do té doby vlastnili zemědělci.

Konsolidovaný zisk Agrofertu loni stoupl víc než dvojnásobně na 12,97 miliardy korun. Vzrostl o 124 procent oproti 5,8 miliardy korun v roce 2021. Tržby skupiny vzrostly loni o 33 procent na 245 miliard korun.

Do února 2017 vlastnil koncern někdejší ministr financí a bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), kvůli zákonu o střetu zájmů vložil své akcie do svěřenských fondů. Stále je ale jeho beneficientem, což znamená, že veškeré zisky všech firem ve fondu patří Babišovi.

Agrofert má širokou paletu podnikání, ve zprávě zmiňuje, že se vedle chemického průmyslu dařilo také zemědělství.

Olma loni zaměstnávala v průměru 469 pracovníků a zvýšila jim mzdy. Osobní náklady mlékárny tak v roce 2022 vzrostly na 286,5 milionu korun proti 262 milionům v roce 2021, tedy o 9,3 procenta.

Olma v posledních letech masivně investuje. Od roku 2011 s pomocí evropských dotací připravila investiční projekty bezmála za 600 milionů korun. Dotace pokryjí takřka polovinu nákladů na modernizaci výrobních technologií Olmy. V roce 2020 mlékárna dokončila vývoj tvarohových dezertů, jogurtů se sníženým obsahem cukru a nových typů pudingových dezertů.

Rekordní zisk Olmy je dalším v řadě rekordních nebo nadprůměrných hospodářských výsledků českých potravinářských podniků. Samotný Agrofert vykázal dohromady za loňský rok zisk bezmála 13 miliard korun, což je meziroční nárůst o 124 procent. Agrofert má širokou paletu podnikání, ale ve zprávě zmiňuje, že se vedle chemického průmyslu dařilo také zemědělství.

Výrazné zdražování potravin odůvodňovaly firmy zvýšenými náklady souvisejícími s energetickou a inflační krizí. Přitom z jejich výsledků vyplývá, že se jim podařilo ceny zvednout víc, než by odpovídalo zvýšeným nákladům. Financují to čeští spotřebitelé, kteří doplácejí na to, že tuzemský trh ovládá jen několik velkých podniků, a tudíž na něm panuje méně konkurenční prostředí než v jiných zemích.