Hlavní obsah

Senátoři vrátili zákon omezující podporu fotovoltaik zpět do Sněmovny

3:48
3:48

Poslechněte si tento článek

Vláda bude možná muset v rozpočtu hledat peníze navíc. Senát totiž Sněmovně vrátil novelu energetického zákona, též známou jako Lex OZE III. Ta upravuje například ukládání energie do baterií, ale na podnět ministerstva financí i přílepky, které mají vést k omezení státní podpory fotovoltaik připojených do sítě v letech 2009 a 2010. Ty Senát navrhl vyškrtnout.

Foto: Woltair

Ilustrační foto

Článek

Na podporu obnovitelných zdrojů stát pro letošek vyhradil 8,5 miliardy korun, když ministerstvo průmyslu a obchodu žádalo o 23 miliard navíc. Vláda teď musí doufat, že ve Sněmovně najde 101 hlasů pro přehlasování horní komory. Jinak jí budou miliardy chybět.

„To, že se pozměňovacím návrhem do zákona dostal institut, který znovu upravil a změnil podmínky pro určení přiměřenosti podpory, podle mého názoru naprosto znehodnotilo úmysl předkladatele. Celý zákon je tak namísto podpory obnovitelných zdrojů vnímán jako restriktivní svévolný zásah do právního řádu a podnikatelského prostředí,“ prohlásil senátor Miroslav Plevný (STAN).

Ten je zároveň předsedou senátního Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, který horní komoře už dříve doporučil vrátit novelu Sněmovně a přílepky zrušit.

Koalici štěpí zákon, který má kontrolovat solárníky

Ekonomika

Odstranění přílepku podpořil i senátor Pavel Fischer. „Do těchto zařízení investovaly samosprávy, obce, školky, zdravotní zařízení a podobně. Měli bychom být pozorní k tomu, aby právě na ty, kteří mají na starosti v rámci samosprávy celou řadu věcí, které souvisejí s kvalitou veřejného prostoru, naše zákony nedopadaly negativně,“ uvedl.

V přílepcích se navrhuje, aby byly zavedeny individuální kontroly, kdy by všichni provozovatelé fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem nad 30 kilowatt z výše uvedených let museli prokazovat, že nezískali od státu příliš.

Stát chce podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) zjistit, kdo dostává státní podporu oprávněně a kdo ne. „Navrhujeme pouze důslednou kontrolu. Pokud má někdo výnosnost nad 8,4 procenta, porušuje evropská pravidla. Je podezření, že v některých případech je překompenzace,“ řekl Stanjura.

Ten Novinkám už dříve řekl, že pokud se prokáže, že všechny kontrolované subjekty pobírají podporu oprávněně, stát ji vyplatí a sehnat chybějící miliardy do rozpočtu nebude problém.

Přílepku se zastal senátor za ODS Zdeněk Nytra. „Opravdu nesouhlasíme s tím, že se nebude kontrolovat čerpání veřejných prostředků?“ ptal se. Přišel s pozměňovacím návrhem, kdy by kontroly zůstaly, ale týkaly by se instalací nad 145 kilowattů, tedy podle jeho slov místo asi 3000 provozovatelů přibližně pěti stovek.

Firmy kvůli kontrolám hrozí žalobami a arbitrážemi. Podle výkonného ředitele Solární asociace Jana Krčmáře je lze čekat například od těch, které koupily fotovoltaickou elektrárnu v roce 2020 poté, co Česko uvedlo, že se budou provádět jen sektorová šetření a individuální kontroly nebudou.

Znamenalo by to podle něj nesplnitelné administrativní úkony pro stovky, možná tisíce výrobců elektřiny jako třeba školy nebo školky. „Ty budou muset vyplňovat výkazy, které jim zaberou dlouhé dny a týdny práce. Budou muset prohledávat tisíce faktur, a pokud to neudělají, o podporu kompletně přijdou,“ doplnil Krčmář.

Senátní výbor navrhl zrušit přílepek, který by zavedl individuální kontroly fotovoltaik

Ekonomika
Související témata:

Výběr článků

Načítám