Senátoři prosazují minimální splátky u exekucí. Podle kritiků to poškodí chudé i stát

Podle senátorského návrhu by srážka měla dosahovat pěti procent minimální mzdy. Letos by se tak dlužníkovi sráželo nejméně 945 korun. U lidí se starobním, invalidním či sirotčím důchodem by byla částka poloviční.

Exekutoři zavedení minimální srážky odůvodňují tím, že klesá suma, kterou dlužníci ze svých dluhů splatí. „Je to systém, který nepomáhá nikomu. Věřitel nedostane nic ze své pohledávky a dlužníkovi se jeho dluhy zvyšují v důsledku prodloužení exekučního řízení,“ řekl viceprezident Exekutorské komory Martin Tunkl.

Předseda právního výboru a zpravodaj novely Tomáš Goláň (ODS) poukázal na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy v tuzemsku kleslo s růstem nezabavitelné částky. „Určitá skupina obyvatelstva má pocit, že zadlužit se není problém, protože nic nehrozí,“ uvedl.

To ale odmítly ve svém prohlášení neziskové organizace, například Charita ČR, Člověk v tísni či Rubikon centrum a Rada seniorů. Nezabavitelné minimum podle nich v minulých letech rostlo jen v důsledku extrémního růstu nákladů na bydlení. V současné době již opět klesá a v roce 2025 bude jeho reálná hodnota pro řadu domácností nižší než v roce 2021. Spolu s tím se dá očekávat, že opět výtěžnost poroste.

Povinná srážka by postihla hlavně dlužníky s nízkým příjmem, tedy pracovníky s menším úvazkem, chudé početnější rodiny či důchodce, uvedly organizace.

Násobně více podle nich penalizuje nízkopříjmové. „Nastavení minimální srážky na pěti procentech minimální mzdy povede k tomu, že samoživitelce, která si přivydělá 5000 korun, se efektivně bude srážet pětina jejích příjmů. Při výdělku 22 000 korun čistého bude tvořit minimální srážka jen čtyři procenta příjmu,“ uvedly organizace.

Návrh podle nich půjde i na úkor státního rozpočtu, když zavádí minimální splátku i z důchodů a některých sociálních dávek. „Tyto příjmy jsou dané státem a nelze je libovolně navyšovat vlastní aktivitou. Jde tak prakticky o vyšší převod veřejných prostředků na exekuční srážky,“ dodaly.

Pokud Senát pozměňovací návrh schválí, vrátí se novela do Sněmovny, kde o něm budou rozhodovat poslanci.

V současnosti v Česku nic podobného není. Srážet lze jen peníze, které přesahují nezabavitelnou částku. Ta činí 12 705 plus 3176 korun na každou vyživovanou osobu.

A minimální srážku neznají ani sousedi. „V okolních státech neexistuje,“ konstatovalo ve své analýze ministerstvo spravedlnosti. „U nízkopříjmových dlužníků se obecně nesráží nic,“ dodalo.

V Německu, Rakousku i Polsku podle něj existuje po přepočtu na českou cenovou hladinu více než dvakrát vyšší základní nezabavitelná částka. Například v Německu je podle tohoto propočtu 27 112 korun, v Polsku 23 131 Kč. „Nižší hodnoty vykazuje pouze Slovensko,“ poznamenalo ministerstvo.