Článek
Pro schválení balíčku hlasovali v Senátu čtyři členové hospodářského výboru, pět se hlasování zdrželo. Výbor se neshodl ani na případných úpravách balíčku, od něhož si vláda slibuje stabilizaci veřejných financí. Zamítnutí nikdo nenavrhoval.
„Diskuze je složitá. Asi nenajdu člověka, kterému by v tom balíčku něco nepřekáželo nebo nechybělo,“ řekl Právu předseda senátorského klubu ODS a TOP 09 Zdeněk Nytra. Dodal, že i tak stále spíše očekává, že balíček schválí ve sněmovní verzi. „Chci ocenit to, že se všechny vládní strany rozhodly konsolidovat rozpočet a dokázaly se dohodnout. A není pravda, že ty úspory v rozpočtu zaplatí pouze jedna skupina,“ dodal.
Daňové změny přejí vysokopříjmovým
Premiér Petr Fiala (ODS) i přes rozhodnutí hospodářského výboru očekává, že horní parlamentní komora balíček přijme. Stejného názoru je také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), a to na základě jednání senátorských frakcí lidovců a ODS s TOP 09, které mají v Senátu většinu. Výborný upozornil, že složení výborů neodráží složení komory.
Senátní výbor pro veřejnou správu ve středu dopoledne doporučil v balíčku upravit podíl samospráv na rozpočtovém určení daní a zachovat osvobození plynu určeného k použití v metalurgii od daně ze zemního plynu. Podobný návrh neprosadil senátor SLK Jiří Vosecký v hospodářském výboru. Neuspěl ani Lumír Aschenbrenner (ODS) s úpravami zaměstnaneckých benefitů.
Výbor se dohodl pouze na třech ze sedmi doporučení vládě, která navrhoval jeho předseda Miroslav Plevný (STAN). Senát by ji měl podle něj vyzvat, aby při přípravě dalších novel zvážila změny zdanění zaměstnaneckých benefitů a revizi daňové úpravy příspěvku na stravování. Ministerstva by měla také zvážit ochranu energeticky náročného průmyslu formou daňových úlev a případná opravná opatření pro lidi pracující na dohodu o provedení práce.
Senátní ústavně-právní výbor naopak doporučil schválit vládní konsolidační balíček beze změn.
Konsolidační balíček
Vláda si od balíčku, který mění na 65 zákonů, slibuje konsolidaci veřejných financí a snižování strukturálního schodku státního rozpočtu. V příštích dvou letech ho má zlepšit zhruba o 150 miliard korun. Část peněz i úspor má přinést balíček, zbytek představují škrty v pravomoci vlády.
Balíček zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny včetně kohoutkové vody, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Knihy budou osvobozeny od DPH. Sazba daně firem se má zvýšit z 19 na 21 procent. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent. Balíček znovu zavádí odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta z příjmů. Ruší některé daňové výjimky, například slevu na školkovné nebo na studenta. Omezuje slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů, a to tak, že bude muset pečovat o dítě do tří let věku.
Maximální výše státní podpory stavebního spoření se sníží z 2000 na 1000 korun. Cena roční dálniční známky se od příštího 1. března zvýší z 1500 na 2300 korun a od roku 2025 se bude zvyšovat podle inflace. Nově se zavede možnost jednodenní známky. Většina změn má vstoupit v účinnost od začátku příštího roku.
Vládní senátoři kritizují balíček
