Hlavní obsah

Senát smetl Zákoník práce, na tahu jsou poslanci

PRAHA

Senát ve středu vrátil Sněmovně Zákoník práce. Proti byli pravicoví senátoři. Norma je podle obhájců modernější než platná úprava z šedesátých let a umožňuje větší smluvní volnost. Podle kritiků by ale zvýšila nezaměstnanost i náklady zaměstnavatelů a sníží jejich konkurenceschopnost. Konečný verdikt nad zákoníkem vyřkne Sněmovna, kde má levice sílu senátní veto přehlasovat.

Článek

Sněmovna schválila Zákoník práce (ZP) 8. února. Nový pracovní kodex prosadili sociální demokraté a komunisté. Účinnost by měla nová norma nabýt 1. ledna 2007 a měla by nahradit současnou právní úpravu ZP, který schválili komunističtí zákonodárci v roce 1965. [celá zpráva]

Proti novele Zákoníku práce protestovala 16. března Federace strojvůdců. Na půl hodiny se zastavily vlaky. [celá zpráva]

Strojvůdcům se nelíbí paragraf 24 nového Zákoníku práce, který stanoví, že pokud se odborové organizace v jednom podniku nedohodnou při kolektivním vyjednávání na postupu, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s organizací, která má největší počet členů. Strojvůdci jsou přesvědčeni, že taková praxe by vedla k likvidaci menších odborových organizací.

ZP zavádí například takzvaná konta pracovní doby. Firmy by tak mohly využívat své pracovníky tehdy, kdy by pro ně měly práci. V době s menším počtem zakázek by lidé měli pracovní dobu kratší. Celkový odpracovaný čas by se sčítal v kontech pracovní doby, nepřesáhl by ale dosud obvyklé množství.

Spory hlavně o pravomoci odborů

Spory vyvolávaly hlavně pravomoci odborů. Podle nové normy by měly odbory kontrolovat bezpečnost práce a při jejím ohrožení by mohly rozhodnout o zastavení výroby. Podle některých podnikatelů tak odboráři chtějí ovlivňovat hospodářskou politiku firem.

ZÁKONÍK PRÁCE

  • Ruší 58 předpisů a nahrazuje několik zákonů.
  • Zavádí nový princip vztahů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli: "co zákon nezakazuje, je povoleno".
  • Zvyšuje maximální rozsah hodin u dohod o provedení práce na 150 za kalendářní rok ze současných 100.
  • Firmy bez odborů mohou vydávat vnitřní předpisy.
  • U firem do deseti zaměstnanců se snižuje rozsah zákonných povinností zaměstnatele (například v poskytování informací).
  • Zavádí "konto pracovní doby". Podnikům má zajistit reakci na požadavky trhu. Firmy budou moci upravit stanovenou týdenní pracovní dobu zaměstnanců a zároveň jim vyplácet stálou mzdu. Využívat je mohou i společnosti, ve kterých nejsou odbory.
  • Sjednocuje výpovědní dobu na dva měsíce (nyní je výpovědní doba je dvouměsíční, ale z organizačních důvodů zaměstnavatele i tříměsíční).
  •  Nezahrnuje už nástroje k zabezpečování plné zaměstnanosti (překážky při rozvázání poměru). Zaměstnavatel nebude muset u výpovědi z organizačních důvodů pracovníkovi hledat nové místo.
  •  Navrhuje, aby bylo možné rozvázat pracovní poměr ze strany zaměstnavatele ze zdravotních důvodů za odstupné.   

Odbory by mohly podle nového zákoníku zastupovat zaměstnance, kteří nejsou jejich členy, i v individuálních otázkách, jakými jsou výpověď, převedení na jinou práci nebo práce přesčas, uvedla předsedkyně senátního sociálního výboru Alena Palečková (ODS).

Související témata:

Související články

Sněmovna schválila Zákoník práce

Sněmovna ve středu schválila Zákoník práce (ZP). Nový pracovní kodex prosazovali sociální demokraté a komunisté. Normu však musí ještě schválit Senát...

Stávky se zúčastnila většina strojvůdců

Strojvůdci ve čtvrtek vyjádřili svůj nesouhlas s novým Zákoníkem práce stávkou, která začala přesně v poledne a skončila po půl hodině. Podle předsedy Federace...

Výběr článků

Načítám