Senát schválil penzijní reformu

„Z mého pohledu je to novela zákona, která docela zásadním způsobem mění parametry našeho průběžného pilíře. Kdybychom nedělali nic, tak by se důchodový systém v roce 2030 začal propadat do poměrně výrazných ročních deficitů s tím, že největší dopad by byl zhruba kolem roku 2055,“ uvedl při představení reformy v Senátu ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vládní plán zahrnuje celkem řadu základních bodů. Asi nejviditelnějším je prolomení současné hranice pro odchod do důchodu, která se měla u většiny lidí od ročníku narození ustálit na 65 letech. U žen se dvěma a více dětmi to mělo být o něco později.

Nově poroste důchodový věk od ročníku narození 1966 každý rok o měsíc, až se ustálí pro ročníky 1989 a mladší na 67 letech.

Opozice ale varuje, že pokud vyhraje volby, vrátí důchodový věk opět maximálně na 65 let. „Věk 67 let je nesmyslný,“ řekla senátorka za hnutí ANO Jana Mračková Vildumetzová s odvoláním na připomínku ministerstva zdravotnictví z připomínkového řízení k reformě, podle níž populace ve věku nad 65 let není v takovém zdravotním stavu, aby byla schopná podat potřebný pracovní výkon i v dalších letech.

Poměrně výrazným bodem je i postupné zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů. To bude probíhat mezi roky 2026 a 2035. Noví penzisté tak budou dostávat asi o 180 až 200 korun za rok méně, než by dostali podle současného vzorce.

Manželé nebo registrovaní partneři se budou moci rozhodnout, že si rozdělí dosažené vyměřovací základy napůl za období, kdy oba pracovali. Lidem pečujícím o nemocné členy rodiny se pak nově bude vyměřovat důchod za dobu péče podle průměrné mzdy v daném roce.

Lidé z povolání ve čtvrté rizikové kategorii pak budou moci docházet do důchodu podle počtu směn až o pět let dříve. A to aniž by se jim předčasná penze krátila. Zaměstnavatelé za ně ale budou platit vyšší pojistné.

Původně se to mělo týkat i lidí ve třetí kategorii rizik, kteří jsou vystaveni výrazným vibracím, teplu, chladu a celkové fyzické zátěži. Nakonec ale poslanci pozměňovacím návrhem tyto zaměstnance z úpravy vyňali. To vyvolalo nejen protesty opozice, ale i některých koaličních zákonodárců. Proto má ministerstvo financí připravit návrh, podle nějž těmto pracovníkům budou platit až čtyři procenta hrubé mzdy na individuální účty na penzijním spoření.

„Jestli dnes někdo pracuje v náročné profesi, proč by neměl mít nárok na předčasný důchod, aniž by mu byl krácen? Vždyť do něj jde proto, že má náročná profese vliv na jeho zdraví,“ oponovala Vildumetzová.

Podle Jurečky ale bude změna pro lidi ze třetí kategorie rizik výhodnější. „Dává jim větší individuální prostor pro zvolení strategie,“ řekl. Tito lidé si podle něj budou moci zvolit, jestli odejdou do předdůchodu, anebo naspořené peníze využijí až v penzi.

Mezi další významné změny patří zavedení rodinného vyměřovacího základu, které má postupem času nahradit u prvních dvou potomků výchovné. Tedy pětistovku měsíčně za každého k důchodu. U tohoto základu by se důchod během rodičovské vypočítával z průměrné mzdy v daném roce.

U lidí, kteří získali či získají nárok na výchovné ještě před reformou, tento příspěvek zůstane, ale nebude se valorizovat.

Dojde také k růstu minimální penze na 20 procent průměrné mzdy.