Šéfka rozpočtové rady: Nejen vyšší daně. Stát může při látání dluhů sáhnout i na důchody

Národní rozpočtová rada takto varuje už od března, kdy vyzvala vládu, aby konsolidovala veřejné finance. Podle výpočtů může Česko narazit na tzv. dluhovou brzdu už za tři roky, tedy v roce 2024.

To znamená, že Česko by mohlo dosáhnout zadluženosti na úrovni 55 % HDP. Vláda v takovém případě musí podle zákona o rozpočtové odpovědnosti schválit a předložit Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které povedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí, tedy zpět pod 55 % HDP.

Vládní kabinet v takovém případě bude muset Sněmovně předložit také návrhy vyrovnaných rozpočtů zdravotních pojišťoven.

„Vynucené výrazné úspory v rozpočtech zdravotních pojišťoven by mohly vést ke zhoršení kvality a dostupnosti zdravotní péče anebo k nárůstu odvodů na zdravotní pojištění,“ poznamenala pro Právo a Novinky Zamrazilová.

„Přišlo by také omezení investic, což by se nepříznivě projevilo například na tempu výstavby a oprav dopravní a další infrastruktury či na digitalizaci státní správy. Stát by také nemusel mít dostatek prostředků na takové tempo valorizace důchodů, aby byl poměr penzí k průměrné mzdě zachován alespoň na stávající úrovni,“ dodala.

Opatření se dotknou také krajů a obcí, jež jsou po dosažení hranice dluhové brzdy ze zákona povinny schválit svůj rozpočet na následující rok jako vyrovnaný, nebo přebytkový.

„Méně peněz by tak mohlo jít například na opravy místních komunikací, podporu sportu, sociální bydlení a další služby zajišťované samosprávami. Obce by zároveň byly pravděpodobně nuceny sáhnout ke zvýšení koeficientů pro zdanění nemovitostí na svém území či ke zvyšování různých poplatků, například za psy či za svoz odpadu,“ vyjmenovala Zamrazilová.

Jak přesně by vláda, zdravotní pojišťovny a územní samosprávné celky naplnění těchto opatření zajistily, by bylo na jejich rozhodnutí. „Obecně se ale dá říci, že by musely přistoupit ke snížení výdajů anebo zvýšení příjmů. V praxi by tak na příjmové straně mohlo po dosažení dluhové brzdy dojít ke zvýšení daňové zátěže,“ dodala šéfka rozpočtové rady.

Z hlediska státního rozpočtu jsou objemově nejvýznamnější DPH, spotřební daně a daně z příjmů fyzických či právnických osob. „Vzhledem k rozsahu problému by tak bylo pravděpodobné, že by se úpravy týkaly jedné nebo více těchto objemově nejvýznamnějších daní. Na straně výdajů jsou pak nejobjemnějšími položkami státního rozpočtu sociální dávky, zejména pak důchody, a dále také platy státních zaměstnanců či kapitálové výdaje,“ uvedla Zamrazilová.

„Obecně vzato by tak po dosažení dluhové brzdy mohlo dojít k omezení rozsahu nebo kvality státem poskytovaných služeb. Například by mohlo dojít ke zmrazení či snížení platu úředníků, hasičů, učitelů, policistů, vojáků a dalších státních zaměstnanců anebo k redukci jejich počtu, což by se projevilo na kvalitě řady služeb od justice až po vzdělávací systém,“ pokračovala.

Snížení počtu úředníků, po kterém někteří politici volají, podle šéfky rozpočtové rady problém českých financí nevyřeší. „Příklad: Desetiprocentní snížení platů zaměstnanců veřejného sektoru by přineslo rozpočtu úlevu jen cca 20 až 24 miliard korun. Napřed by měly být zinventarizovány agendy, zjednodušeny předpisy, pak mohou samovolně odcházet úředníci. Pro rok 2022 to již např. udělala finanční správa (propouští asi 400 úředníků),“ dodala.

Podle odhadů ministerstva financí by měl celkový veřejný dluh stoupnout z loňských 38,1 procenta HDP na letošních 44,8 procenta HDP. V roce 2022 by měl činit 48,2 procenta a v roce 2024 asi 52,8 procenta HDP.

Jak v dubnu uvedlo ministerstvo financí, hrubý státní dluh k 31. 3. 2021 dosáhl 2419,9 miliardy korun, což představuje 42,8 % HDP. Podle webu verejnydluh.cz každý obyvatel Česka dluží hypoteticky téměř 223 tisíc korun.