Šéfa Intelu donutili jít do penze. Firmě za jeho vedení ujela konkurence

Střet mezi představenstvem a Gelsingerem vyvrcholil minulý týden, kdy proběhla schůzka o tom, jak si společnost vede při snaze získat zpět vyšší podíl na trhu, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí.

Třiašedesátiletý Gelsinger byl postaven před dvě možnosti: buď sám odejde do důchodu, nebo bude odvolán. Nakonec se rozhodl pro první možnost. Jeho místo zaujali dosavadní finanční ředitel podniku David Zinsner a výkonná viceprezidentka Michelle Johnston Holthausová. Oba budou sloužit jako dočasní generální ředitelé, zatímco představenstvo bude hledat trvalou náhradu.

Gelsinger přicházel do vedoucí funkce Intelu v roce 2021 se slibem, že znovu společnosti získá vedoucí postavení ve výrobě čipů, kde Intel zaostal za konkurencí, a především za dnešním gigantem v tomto odvětví Taiwan Semiconductor Manufacturing. (TSMC).

Společnost chtěl Gelsinger posunout dál, a to z výroby serverových procesorů také do výroby čipů i pro jiné společnosti, což firma předtím nedělala. Tím se dostal do přímé konkurence právě s TSMC nebo Samsung Electronics, připomněl Bloomberg.

Plán se ale úplně nezdařil a zejména v pokročilých výrobních procesech byla společnost technologicky nedostatečně inovativní, a tím i méně konkurenceschopná.

„Firma navíc ztratila podíl v rychle rostoucích segmentech, jako jsou čipy pro mobilní zařízení a umělou inteligenci, což byly trhy s obrovským potenciálem. Gelsingerova strategie zahrnující investice a restrukturalizaci tak nedokázala zastavit propad tržní hodnoty ani obnovit technologickou dominanci Intelu,“ zhodnotil pro Novinky analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Ten zároveň poznamenal, že během 46 měsíců, kdy Intel vedl, ztratily akcie společnosti ze své hodnoty 61 procent. „Konkurenční Nvidia za stejné období přidala přes 800 procent,“ nabídl přirovnání.

„Akciím se však nedaří dlouhodobě – aktuálně jsou poblíž nejnižších úrovní za 12 let. Intel je tak zářným příkladem toho, že koupit a držet akcie známého jména se někdy nemusí vůbec vyplatit. Kdo totiž koupil tyto akcie na historickém maximu v roce 2000, tak má více než 70procentní ztrátu bez započítání dividend,“ dodal Lajsek.

Za pádem vedle technologické zaostalosti ikonického výrobce, jehož procesory ve stolních počítačích měla svého času skoro každá domácnost, vidí také rychle rostoucí konkurenci na trhu.

„AMD se v oblasti procesorů silně prosazuje díky úspěšné řadě Ryzen a serverovým procesorům EPYC, zatímco Nvidia dominuje v segmentu grafických karet a technologií pro umělou inteligenci. Intel tak ztrácí podíl na trhu a přichází postupně i o dříve klíčové zákazníky. Například Apple místo čipů od Intelu vyrábí do počítačů Mac vlastní čipy,“ poznamenal.

Po oznámení konce Gelsingera ve vedení podniku akcie v pondělí krátce pookřály a přidávaly v jednu chvíli až šest procent, přesto nakonec obchodní den zakončily ve ztrátě 0,5 procenta.

„Velká opatrnost investorů tak jasně ukazuje, že na problémy Intelu neexistuje žádná rychlá záplata. Oči celého trhu budou bedlivě pozorovat oznámení nového jména, které se ujme kormidla u tohoto padajícího giganta. Nový ředitel by se měl soustředit na obnovení pozice v oblasti výroby čipů pro externí zákazníky, což je extrémně důležité zrovna v okamžiku, kdy v USA chtějí podporovat výrobu čipů na vlastním území. Intel tak může mít na dosah levné financování od americké vlády a také nové zakázky,“ uzavřel Lajsek.