Šéf ŘSD: Příští rok se otevře rekordní počet kilometrů dálnic

Letos se moc nových dálnic neotevřelo. Spolu s premiérem Fialou jste už dříve slíbil, že to příští rok bude lepší? Platí to?

Co se týče zprovozňování, byl letošní rok skutečně trochu slabší. Jedná se zhruba o 15 kilometrů nových dálnic, ačkoliv do toho ještě nepočítáme zkapacitnění obchvatu Chlumčan na D7 u Loun, kde provoz částečně spustíme na konci tohoto roku.

Největší boom bude v roce příštím, kdy bychom měli zprovoznit 118 kilometrů nových dálničních úseků. To bude historicky poprvé přes sto kilometrů. V současné době máme rozestavěných téměř dvě stě kilometrů dálnic, což je také číslo, které tady dosud nemá obdoby.

Ten odhad pro příští rok je optimistický, anebo realistický?

Je to realistický odhad. Samozřejmě, ne všechny stavby jsou stoprocentně jisté. Vidíme jako problematickou zejména stavbu obchvatu Českých Budějovic na D3. Termín zprovoznění na konci prosince příštího roku je podepsán, ale ještě nás se zhotovitelem čeká spousta práce, abychom jej dodrželi. Je to otázka řešení tunelu Pohůrka, kde stavba nabrala zpoždění.

Další stavbou, kde vidím případné ohrožení, by mohla být D49 na východní Moravě. Tam ještě řešíme napojení na silniční síť. Ale věřím, že i to se nám podaří vyřešit, aby 118 kilometrů bylo na konci příštího roku zprovozněných.

Jinak půjde například o 28 kilometrů jihočeské D3 až po Kaplici-nádraží, o 21 kilometrů D55 na Moravě v úseku Babice–Bzenec. Počítáme do toho i 32 kilometrů D4 mezi Příbramí a Pískem, jež se staví v rámci partnerství státu a soukromého sektoru.

Zrovna u D3 u Chotýčan ale teď vyšlo najevo, že část teprve čtyři roky staré dálnice budete bourat kvůli vlakovému tunelu. Poukázali jste, že tehdy železnice neměla jasné plány. Já jsem ale četl, že už tenkrát bylo jasné, že to bude právě tam. Jak je to?

Bohužel v době, kdy se v roce 2011 rozhodovalo, zdali součástí D3 bude předstihový objekt pro výstavbu železničního koridoru u Ševětína, nebyla trasa koridoru známá a stabilizovaná. Dokonce se v té době preferovalo řešení ponechání jednokolejné trati. Takto se nám oficiálně vyjádřily tehdejší Správa železnic a také ministerstvo dopravy.

Zahrnutí výstavby do dálnice D3 by v té době bylo nehospodárné, protože by to mimo jiné znamenalo významné zdržení přípravy dálnice i kompletní zásah do provozované silnice I/3. Rozhodnutí o nezahrnutí padlo v roce 2011, tedy před více než dvanácti lety. A územní rozhodnutí na stavbu IV. železničního koridoru bylo vydáno až v roce 2019, v době, kdy stavba D3 byla uvedena do provozu.

Teď to ale přinese mrzutosti, ve zúžení budou kolony. K tomu vyletí oknem miliardy…

Výstavba hloubeného tunelu pod D3 nepřinese žádné zásadní mrzutosti. Dálnice je postavena v šířkovém uspořádání umožňujícím vedení provozu v režimu dva plus dva jízdní pruhy na jednom jízdním pásu. Přitom intenzita dopravy v tomto úseku je v takové výši, že i při provozu jeden plus jeden jízdní pruh by se kolony netvořily. Podívejte se například na obchvat Tábora, kde je dlouhodobé zúžení.

A určitě oknem nevyletí žádné miliardy. Křížení dálnice bude na padesáti metrech úseku, což jsou spíše jednotky nebo maximálně desítky milionů, které bude stát obnova tělesa a vozovky, s tím, že dálnice bude minimálně již sedm až osm let v provozu, při zahájení stavby železničního koridoru v roce 2026.

Nedávno jste na D1 na Vysočině začali s osazováním značek zákazu předjíždění kamionů. Zákaz má platit prakticky po celé délce mezi Prahou a Brnem. Kdy to bude?

Už kolem poloviny listopadu byl osazený úsek mezi Humpolcem, Větrným Jeníkovem a Jihlavou. Tedy nejvýše položený úsek D1. Dobře víme, jak to tam vypadá, když začne víc sněžit – kamiony uváznou v levém pruhu a zablokují prakticky celou dálnici.

Současně s tím v první etapě subdodavatel osadil značky mezi Velkým Meziříčím a Kývalkou před Brnem, blíže Brnu už zákaz platí od podzimu.

Druhá etapa začne v příštím roce, v lednu a únoru, jak to počasí dovolí, kdy osadíme značkami prakticky celou D1 mezi Prahou a Brnem. Řidiči kamionů budou moci předjíždět tam, kde jsou ve stoupání tři pruhy, a tedy mohou vjet do středního pruhu, ale ne do levého.

Kolik to bude značek?

Budou jich stovky, ale přesně spočítané to nemám. Určitě budou u každého nájezdu a pak zhruba po kilometru to musíme opakovat. Jestliže ale mluvíme o 160 kilometrech dálnice, tak to je zhruba 320 značek pro oba směry.

Značkami ale osadíme i další dálnice, například D5 či D35. Takže jich bude asi až pět set. Chceme je osazovat v průběhu prvního nebo druhého čtvrtletí. Primárně se však zabýváme osazením celé D1 mezi Prahou a Brnem, kde je provoz nejsilnější a všichni vnímáme, že tam je největší problém.

Rozumím, že značka je potřeba u nájezdů, ale proč pak po každém kilometru? Na kolik to vyjde?

Nemuseli bychom to dělat, řidič má respektovat dopravní značení od nájezdu na dálnici, ale je to kvůli prevenci. Abychom řidiče neustále upozorňovali a oni se pak nemohli vymlouvat kontrolám. Co se týče nákladů, osazení dvaceti kilometrů stojí včetně značek kolem 200 tisíc korun.

Nedávné kontroly nicméně ukázaly, že někteří řidiči kamionů to stejně nevydrží a předjíždějí bez ohledu na zákaz a sankci, jakmile se vyskytne kolona. To může být velkou komplikací zvlášť v zimě.

Samozřejmě, pokud tam není fyzická překážka, tak žádné dopravní značení možnému předjíždění kamionů nezabrání. Obávám se, že pokud tam kolona vznikne, tak stejně někteří řidiči budou najíždět do levého pruhu a snažit se předjet. Tím pak vznikají největší problémy, protože se tam pak nedostane ani sypač a situace se jenom zhoršuje.

Záležet bude samozřejmě na práci dopravní policie. Jednáme s nimi o rozsahu opatření, a policie je připravena posílit počty pro zajištění kontrol.

Co říkáte na námitku dopravců, že na mýtném platí víc než řidiči na dálničních známkách a neměli by být s kamiony vykazováni jenom na polovinu dálnice?

Myslím si, že to jsou nesrovnatelné způsoby dopravy, kdy nákladní doprava vydělává finanční prostředky samotným převážením zboží, zatímco osobní dopravou lidé cestují do práce, za zábavou, na víkend. Tudíž bych nesrovnával mýto a dálniční známku.

I dopad na kvalitu vozovek je úplně jiný. Naopak bychom se měli zamyslet nad tím, aby kamiony nejezdily přetížené a neničily komunikace.

Sdružení dopravců také volá po přidávání třetích pruhů, po vzoru Německa. Na tom pracujete?

Zrovna D1 má stoupacích pruhů poměrně hodně díky terénu. I jinde pracujeme na tom, aby bylo třípruhových dálnic více. Děláme to na obchvatu Brna a postupně chceme rozšiřovat radiály u Prahy – D10, D11, D5 nebo D8.

Konkrétně na D11 u Prahy se na rozšíření čeká už roky. Stále chybí povolení…

D11 nás trošku trápí. Máme v plánu rozšíření až do 42. kilometru a nejsme schopni vyřešit ani prvních osm. Fyzicky je to již hotové, ale nejsme schopni projít procesem povolení, protože nevyhovují hlukové zátěže dle platných hygienických limitů jako pro novostavbu. Takže s největší pravděpodobností dojde k zastřešení části D11, abychom splnili hygienické limity.

Pražský okruh v úseku D0 – Běchovice se začne stavět příští rok. Kdy se po něm řidiči projedou?

Děláme všechny kroky k tomu, abychom na konci příštího roku začali stavět. Pro zajímavost, už v únoru či březnu lidé uvidí, že se de facto staví, protože nejen že začneme kácet dřeviny, ale ta trasa se rozkope a pustíme tam archeology.

Výstavba bude vzhledem k náročnosti trvat tři roky, pokud se zadaří, tak bychom se na konci roku 2027 mohli svézt, přinejhorším nejpozději v roce 2028.

Dalším evergreenem je dálniční spojení k hranicím s Polskem a Rakouskem. Kde jsme se stavbou nejdál? Je to jihočeská D3 do Rakouska?

Z nejrozestavěnějších dálnic stoprocentně, protože tam příští rok budeme stavět v kuse až 42 kilometrů. To je celá chybějící část v jižních Čechách. Až k hranicím by mohla být D3 dokončená v roce 2026.

A je nějaký vývoj u středočeské části D3? Trasa přes Posázaví má hlasité odpůrce.

Konečně jsou vidět konkrétní kroky a posuny. Před několika týdny jsme vyhráli poměrně klíčové soudní řízení ohledně výjimek z chráněných živočichů. K úsekům nejblíže Praze ještě čekáme na závazné environmentální stanovisko, ale i zde by na začátku roku měly být kompletní podklady pro vydání územního rozhodnutí. Na úseky od Benešova na jih už všechny podklady pro územní rozhodnutí k dispozici jsou.

Zároveň už děláme potřebné průzkumy pro zpracování dokumentace pro stavební povolení.

Odpůrci z Alternativy D3 ale tu vámi zmiňovanou soudní výhru zpochybňují…

Alternativa D3 bude zpochybňovat všechny naše kroky, protože jejich jediným cílem je, aby se D3 v podobě podle územního plánu nestavěla. Diskutuji s nimi poměrně často, ale jsme názorově na opačném pólu. Tak to prostě je.

Ministr dopravy Kupka čerstvě zamítl rozklad Dětí Země u dostavby 21 kilometrů D11 do Polska. Znamená to tedy, že stavba může začít ještě letos?

Pokud nepřijdou námitky proti rozhodnutí o nejvýhodnější nabídce, tak ano. A to v posledním týdnu před Vánoci. Připomenu, že je to největší dálniční zakázka za 11 miliard korun a nejnižší nabídku podala polská firma Budimex.

Nezpochybňuji ochranu přírody, ale mnozí lidé se pozastavují nad tím, že sdružení několika lidí dokážou zdržovat důležité a nákladné stavby i roky…

Je dobře, že žijeme v demokracii, a každý má právo se odvolávat. Na druhou stranu mi vadí, že je to posléze svázané s obrovskou byrokracií. Dlouho trvá posoudit třeba i jednostránkové rozklady. Ale to není chyba rozkladové komise, ale často úřadů, kam se posílají žádosti o stanoviska. To mohou být třeba krajské úřady nebo některá ministerstva. Když potvrdit stanovisko trvá třeba šest měsíců, je to šílené. Není to často ani tak o legislativě, ale o lidech.

Co dostavba D52 přes Mikulov do Rakouska? Psal nám čtenář, že čeká 30 let a obává se, zda se toho vůbec dožije. Nyní jste podali novou žádost o posouzení na prostředí. Kritický je přechod nádrže Nové Mlýny, kde jsou dvě varianty – estakáda nad vodou, nebo dálnice na náspu. Jaký očekáváte výsledek?

Mohou rozhodnout, že obě varianty jsou přípustné. Pokud by to tak bylo, pak se mi i některým kolegům z hlediska projednávání v území jeví o něco výhodnější násyp po hrázi než estakáda. Protože ta se setkává s poměrně zásadním odporem zástupců okolních obcí i různých rekreačních zařízení.

Násyp je levnější, i když také musíme plnit další požadavky, například zachování objemu vody nádrže. To znamená prohloubit nebo rozšířit nádrž o to, co tam dosypeme. I proto se musely dělat průzkumy biotopu dna nádrže, to také zabralo významný čas.

Plánujete nejprve postavit úsek k nádrži a hranicím, a až nakonec přes vodní nádrž, kde to bude nejnáročnější…

S tím počítáme. Doufáme, že stavební povolení minimálně pro jižní část D52 bychom mohli dostat v roce 2025. Pak bude pravděpodobně následovat odvolání občanských sdružení. Za mě je cíl začít v roce 2026 stavět k hranicím. Druhá bude část mezi Pohořelicemi a vodní nádrží a třetí přes samotnou nádrž.

Kdy by tedy mohlo být hotovo?

Nejzazší termín dostavby dálnice D52 je pro nás rok 2033, ale rádi bychom stavbu dokončili dříve.