Šéf pošty Štěpán: Propustíme desítky manažerů

Uzavření tří set poboček, propouštění pošťáků, za rok hned trojí zdražení služeb s prodloužením doby doručení, takže obyčejný dopis stojí 27 korun a mám na něj čekat tři dny. A to ještě často ani nedorazí ve lhůtě. Myslíte si, že lidé ještě vnímají Českou poštu jinak, než že platí víc a za horší služby?

To, co jste vyjmenoval, má jednoho jmenovatele. Jsou to všechno důsledky předchozího hospodaření a nesouladu mezi zadáním, které Česká pošta má, platbou, kterou pošta získává za provoz oněch povinností, a poptávkou obecně po poštovních službách.

Tyto věci se nějakým způsobem velmi rozklížily a rázem z toho je jediný výsledek – špatné ekonomické hospodaření. A to musíte řešit. Jsem přesvědčen, že veškerá opatření, které jsme udělali, jsou v kontextu s poptávkou po poštovních službách, narovnávají vzniklé disproporce a do budoucna bude Česká pošta pořád důvěryhodnou značkou pro občany tohoto státu.

Celé roky se silně zdá, že podnik je ve vleku politiků a jejich odkládaných rozhodnutí, možná hrátek. Pracujete vy jakožto pověřený ředitel s nějakým politickým zadáním?

Nebudu hodnotit předchozí generální ředitele a předchozí ministry vnitra.

Já žádné politické zadání nemám. Mám zadání, aby pošta neskončila v insolvenci, a úkol převést ji do transformované podoby. Myslím si, že to se nám v tuto chvíli daří plnit. Máme vládou schválený transformační plán, termíny a jasné zadání, co stát po poště chce.

Co se týče hospodaření, poštu jsem přebíral v době, kdy jí hrozil reálný úpadek modelovaný na poslední kvartál tohoto roku. Podnik směřoval ke ztrátě tři až tři a půl miliardy korun v letošním roce a reálně existovala nutnost půjčit si několik miliard na udržení provozu.

Když se na to podívám dnes, tak hospodaření letos stále bohužel směřuje ke ztrátě, ale ta nebude vyšší než jedna miliarda korun. Což je výrazný posun dopředu. Zároveň můžu říct, že letos není potřeba otevírat žádné nové úvěrové linky.

Zadání bylo vyřešit ekonomickou situaci. Jde o krizové řízení a přípravu transformace. Politiku v tom nevidím.

Dá se pošta ještě vůbec zachránit, tak aby spolehlivě fungovala? Anebo to nemá smysl a je na odpis?

Je potřeba jasně říct, že vláda chce Českou poštu zachovat. Zavírání tří set poboček ukázalo, v jaké podobě to má být. Vláda říká, že stát potřebuje instituci, která ho dokáže propojit s občanem, zejména s těmi segmenty společnosti, které jsou sociálně potřebnější. To je z mého pohledu správně, ale zároveň říkám, že pošta by neměla existovat jenom pro sociálně potřebnější, aby pro ně distri­buovala dávky nebo důchody, ale sloužila jako kontakt mezi občanem a státem. Měla by existovat v modernizované podobě pro všechny skupiny obyvatel.

To vyplácení dávek ve­dle sociální správy začne podle vašich dřívějších slov pošta testovat příští rok. Jak to má vypadat?

Co se týká dávek, o nich stále probíhají jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Do 30. září mají být představeny konkrétní kroky transformace včetně toho, jaké služby státu by mohla poskytovat Česká pošta. Takže nebudu předbíhat.

Plánujete letos ještě zdražovat služby? Zvýší se cena známek, balíků nebo platba za SIPO?

Jsem přesvědčen, že cena služeb, alespoň těch základních, které jsou regulované licencí, tedy poukázky, dopisy nebo doporučené dopisy, je nastavená správně. Když se ptáte na SIPO, tam od října bude potvrzení o platbě nově stát 18 korun namísto současných 15 korun.

Další věc je u balíků, kde doručujeme pro komerční partnery. Průměrná cena, za kterou se dnes doručuje balík – a je jedno, jestli u České pošty, nebo u konkurentů –, je nízká, když se podíváme, jak stouply náklady ať už mzdové, nebo na pohonné hmoty a energie. Trh balíkového doručování na to v podstatě vůbec nereagoval a já si myslím, že je jenom otázka času, kdy všichni hráči budou muset cenovou politiku trošku přehodnotit.

Ale to jsou individuální smlouvy. Co se týče cen do­ručování balíků pro občany, i tam bychom je nechali tak, jak jsou. Kde však připouštím zdražení, to jsou služby, které vykonáváme pro stát a nejsou regulované.

Například?

Například nemůžeme doručovat důchod za 29 korun, respektive od září za 35 korun, když náklady jsou dvakrát vyšší, nejméně na úrovni 70 korun. A k tomu bychom měli přidat ještě nějakou marži.

Řekl jste, že snižujete ztrátu, ale bezesporu to je na úkor zákazníků. Mají to dál do pobočky, prodloužily se fronty. Na jihu Čech nabralo doručování dopisů zpoždění až tři týdny. Na místě jste to řešil s hejtmanem Kubou. Vyřešili jste to? A nehrozí problémy i jinde, když jste koncem července propustili dalších 250 doručovatelů?

Tady je třeba rozlišit dvě věci. Jedna věc jsou systémová opatření jako prodloužení doručování ekonomických dopisů ze dvou na tři dny. Za tím si stojím, protože prodloužené do­ručování je trend v celé Evropě. Odesílatel v devadesáti procentech případů nepotřebuje, aby dopis dorazil hned druhý den. A když příjemce neví, že má čekat dopis, tak mu je to v podstatě jedno, zda to bude o den déle. Nám to pomáhá šetřit náklady a práci doručovatelů.

Jiná věc je lokální problém, jaký vyvstal v jižních Čechách. Jak jsem říkal i panu hejtmanovi, tam opravdu selhaly základní manažerské principy a kontrolní mechanismy. Jel jsem se tam osobně podívat a okamžitě ten den jsem učinil rázná opatření. V průběhu tří čtyř dnů byla situace vyřešena a veškeré zpožděné zásilky jsou doručeny.

Pošťáci tam ale nečekaně ze dne na den podali výpovědi.

Ano, podali výpověď z toho důvodu, že tam nefungovalo manažerské řízení. Zcela selhala komunikace. Takový problém se může stát kdekoliv, ale z mého pohledu je důležité to řešit a vyřešit.

Naším cílem je doplnit v místě požadovanou personální kapacitu kmenovými zaměstnanci. Do té doby máme sjednané brigádníky nebo doručování řešíme jinými pracovníky z okolních logistických uzlů.

Je potřeba říct, že v jiných regionech doručování funguje standardně.

Co když kvůli těm zpožděním někomu vznikla třeba finanční škoda?

To lze řešit, pro to máme standardní režim reklamací. Ale když to řeknu přímo, tak u obyčejné listovní zásilky se bude těžko nacházet nějaká škoda, to je za mě na lidskou omluvu, a já jsem se omluvil.

Není ale chybné rozhodnutí propustit zkušeného zaměstnance a místo něj vzít brigádníka, který se ve městě ani pořádně nevyzná?

Funguje to tak, že podle poptávky a objemů doručování upravíte a nastavíte personální kapacity. Když vám ale lokálně někdo dá výpověď, tak to musíte řešit alternativně, třeba brigádníkem. Taky máte sezonnost: dobu dovolených, Vánoce, a víte, že přijde nějaký časově omezený nárůst práce. V takovém případě síť doplníte brigádníky. Takto se standardně chovají všechny firmy s výkyvy v objemu služeb během roku.

V testu MF Dnes zhruba třetina z prioritních, tedy dražších dopisů nepřišla včas na druhý den. V řadě případů přišly společně s ekonomickými zásilkami po třech dnech. Stalo se to v různých krajích. Není to důkaz, že jste doručovatelů propustili moc, že to nezvládají?

Obecně říkám, že za poslední týdny mě kvalita listovního doručování výrazně trápí a nejsem s ní spokojen. Nemyslím si ale, že to je v personálních kapacitách. Je to o organizaci práce a systémových opatřeních v doručovatelské síti.

V tuto chvíli pracuji na tom, abych taková opatření nastavil a aby kvalita listovního doručování šla nahoru.

Jaká opatření to budou? Nějaké příplatky, srážky?

Nemusí to být příplatky a srážky, je to standardní práce s managementem, který je zodpovědný za listovní do­ručování.

Věříte, že se to změní, když tam nebude finanční motivace?

Zásadním předpokladem je kvalitní manažerské řízení. To je základ, na kterém můžete stavět další opatření.

Kolik zaměstnanců nejen v souvislosti s rušením poboček vlastně letos skončilo? Bude propouštění pokračovat?

Můžeme uzavřít bilanci, co se týká provozních zaměstnanců. Zrušili jsme 2259 provozních pozic a řady České pošty z důvodu rušení poboček nebo prodloužení frekvence doručování opustilo 1277 zaměstnanců. Část ale přešla na jinou práci či lokalitu v rámci podniku.

Co se týče další racionalizace, tak tu plánujeme v managementu, na hlavní správě a v administrativních procesech. Tam máme rezervy a provedeme to během posledního kvartálu letošního roku. Chceme docílit významné úspory na mzdových nákladech vůči managementu v objemu nižších stovek milionů korun z ročního rozpočtu, je to zhruba deset procent mzdových nákladů. Odhaduji, že z řad manažerů se to bude týkat dvou až tří stovek zaměstnanců.

V mnoha pobočkách se tvoří fronty. Z regionů i Prahy slýchám, že třeba kolem poledního lidé čekají hodinu. Mají si na tohle lidé zvykat, nebo se to zlepší?

Vždy budete mít v pobočce frontu v určitých periodách – hned po otevření i kolem poledne jsou lidé zvyklí vyřizovat si své věci. Hodina je ale v pobočce velmi dlouhá doba.

Snažíme se, aby průměrné odbavení bylo do pěti minut, a nemohu popřít, že v určitý čas mohou jednotky klientů čekat i desítky minut.

Ovšem některé operace na CzechPointu, kdy nejde třeba jen o ověřování podpisů, nýbrž o bankovní a pojišťovací služby, při nichž člověk potřebuje poradit, zaberou třeba půl hodiny. Takže i když před vámi v pobočce není žádná fronta, budete čekat půl hodiny, než obslouží toho jednoho zákazníka před vámi.

Naší snahou je oddělit tyto dlouhé a krátké operace a naučit lidi, aby se především na ty dlouhé objednali dopředu na smluvenou dobu. Dnes už se s pomocí mobilní aplikace můžete objednat na všechny služby, i pro vyzvednutí dopisu nebo důchodu. Objednat se dá i přes web, a to i hodinu nebo půl hodiny dopředu. Pak jdete na řadu hned, jakmile se uvolní přepážka.

Daří se prodeje budov zrušených poboček, jestliže byly v majetku pošty? Plánoval jste výnos z prodejů okolo 750 milionů korun.

Od doby uzavření poboček uplynula velmi krátká doba na to, aby některá z těch uzavřených poboček už byla prodána. Nejprve potřebujete vyhotovit posudky, odhadní cenu, nabídnout ji na portále zájemcům ze strany státních organizací, pak vyhlásit elektronickou aukci.

Vždy musíte postupovat po­dle platné legislativy a ta nám říká, abychom postupovali s péčí řádného hospodáře, tedy prodali nemovitost za co nejvyšší cenu, kterou nabídne trh.

Pošta prodává zbytné nemovitosti už léta. Je důležité zaměřit se na to, abychom nemovitosti využívali efektivně, a tam, kde tomu tak není, abychom je nabídli na trh.

Ostře sledovaný je prodej budovy centrály v pražské Jindřišské ulici, kde je odhadní cena přes miliardu korun. O budovu má zájem hlavní město. Je pravda, že jste proto přistoupili na aukci obálkovou metodou, kdy by město mohlo dorovnat nejvyšší nabídku?

V případě budovy v Jindřišské ulici jde o specifickou záležitost, a proto jsme se rozhodli položit na misku vah ekonomiku, veřejný zájem a legislativu a skutečně onu obálkovou metodu výjimečně použít.

Všechny úkony zahájíme už brzy, v září. Jednání bychom rádi dotáhli do konce tak, aby se příjem za prodej Jindřišské objevil na účtech České pošty do konce prvního čtvrtletí příštího roku.

V této historické secesní budově ústí více než sto let stará potrubní pošta dlouhá desítky kilometrů. Co s tímto unikátem po prodeji budovy bude? Využívá se dnes ještě nějak?

Dnes se již nevyužívá, povodně z roku 2002 na ní nechaly značné škody. Potrubní pošta nepatří České poště. I toto bude zohledněno v rámci prodeje nemovitosti.