Šéf Linetu: Zbavit se plynu nebylo tak těžké

Opravdu to není jen o penězích, ale na pozadí je i ten politický kontext. My jsme na situaci zareagovali už hned na počátku agrese, protože jsme se lekli, že plyn nejenže bude drahý, ale že nebude vůbec k dispozici. Měli jsme technologie, které se bez plynu neobešly, typicky lakovny. Potřebovali jsme se závislosti na plynu zbavit.

Během pár měsíců se nám povedlo předělat lakovny kompletně na lehké topné oleje (LTO). Funguje to perfektně, LTO má větší výhřevnost, reguluje se podobně. Nebyl to zas takový oříšek se plynu zbavit.

Další věc je topení. Tady v kanceláři, když se spolu bavíme, máme 20 stupňů Celsia. Když jsem ráno přišel, bylo tu 18 stupňů. Nejen proto, že chci jít všem lidem příkladem. Používáme pro topení a ohřev vody rekuperace, teplo vzniklé při výrobě.

Tam je zatím docela teplo, venku ještě není zima. Ale počítám, až se ochladí, tak budeme topit spíš kolem 18 stupňů než na 16. Lidé jsou tam v pohybu. Je to něco jiného než u činností v kanceláři, jako je účtárna, kde celý den sedí.

Sto procent. Lakovna funguje kompletně na LTO. Pro nás je plyn záloha, kdyby hodně mrzlo delší dobu, nebo jsme museli snížit výrobu a nebylo tolik tepla z rekuperace, tak bychom plynem přitápěli.

Některé změny ohledně úspor jsme začali připravovat již dříve. Připomenu, že energie zdražily už na víc než dvojnásobek loni v létě. Na to zapomínáme, ruská agrese to pouze akcelerovala, nyní jsou to mnohanásobky.

Myslím, že ne. My jsme velká firma, ty podmínky pro malé a střední firmy násobně překračujeme. Z toho, co vláda udělala, se na nás asi nevztahuje vůbec nic. Co navrhuje Svaz průmyslu a dopravy ČR, to jsou kompenzace pro firmy, které se kvůli drahým energiím propadly do ztráty. To není náš případ.

Ale mohu říci, že za energie nyní platíme šestkrát více než před krizí. Bude to kolem šesti milionů eur (147 milionů korun) ročně. A v tom už máme započítané LTO, které nám to zlevnilo, jinak bychom byli zhruba na osminásobku.

Do Ruska ne. Dříve jsme tam vyváželi hodně, celý ten region nám dělal ročně kolem 10 milionů eur (245 milionů korun). Poptávka by byla, ale řekli jsme si, že tam nechceme vyvážet, dokud si Rusové neuvědomí, jak se mají chovat ve světě. Nechceme podporovat tento režim.

Co se týče Ukrajiny, tam to dnes není standardní byznys, vyvezli jsme tam hodně lůžek v rámci různých programů humanitární pomoci, na obnovu zničených nemocnic. Těch bylo v zemi zničeno přes 130.

Za covidu se to v každé vlně týkalo jednoho vybraného kvartálu, kdy byla zvýšená poptávka, kdy zdravotnictví nemělo dostatek kapacit a potřebovalo to náhle řešit. Takových projektů, jako byla v Česku polní letňanská nemocnice, byly ve světě stovky. Jenom my jsme dodávali pro desítky z nich. Myslím, že to byl dobrý nápad, záložní řešení, kdyby se pandemie vymkla z ruky. Aby lidé nezůstávali jako v Číně v zatlučených činžácích napospas nemoci. Do takových projektů jsme dodávali lůžka.

Nyní se byznys normalizoval, zdravotnictví funguje standardně. Co se týče exportních trhů, největším jsou pro nás USA, pak země západní Evropy, Německo, Francie, Itálie, Španělsko. Vyvážíme i do mnoha dalších zemí, na Střední východ, například do Turecka, nebo do Jižní Ameriky.

Ano, domácí trh, to jsou jen jednotky procent, víc než 95 procent jde na export.

V této souvislosti dodám, že jsme minulý měsíc dokončili akvizici Pegasus Health Group v Austrálii, šlo o stovky milionů korun. Poskytují zdravotní a sociální služby, v nemocnicích, domovech důchodců, ale i přímo doma. To odpovídá tamnímu systému zdravotnictví, které si musí poradit s péčí o lidi často na velké vzdálenosti. Pegasus zčásti pracuje s našimi produkty, ale ten byznys je hlavně o službách.

Pro nás je ještě brzy, my jsme teprve v pololetí, protože finanční rok začal v dubnu a oficiální výsledky jsou až půl roku po skončení. Nejsilnější byl rok 2020, kdy vznikla covidová panika, celý Linet Group skončil s obratem kolem 353 milionů eur (8,7 mld. Kč). Loňský obchodní rok to bylo 332 milionů eur, letos odhadujeme kolem 350 milionů eur. Loňský zisk dosáhl výše 56 milionů eur (1,4 mld. Kč).

Obecně covid nastartoval trendy, které by jinak trvaly mnohem déle. Třeba v oblasti digitalizace to myslím společnost posunulo o pět let nebo i víc kupředu. Proč o tom mluvím, v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb se digitalizaci moc nedařilo. Ten obor je hodně konzervativní, drží se toho, co je vyzkoušené, nechtějí moc experimentovat, dělat z pacientů pokusného králíka. Ale vidím, že ta zkušenost z covidu se projevila i v tom oboru a otevřenost digitalizaci je teď větší.

Druhá důležitá věc, když vezmu příklad z USA, tam měl covid dramatický vliv na nedostatek personálu, hlavně zdravotních sester. Jednak lidé odcházeli ze zdravotnictví, navíc zakázali pracovat neočkovaným ve zdravotnictví a část lidí odešla. Nemocnice musely sestrám začít platit násobně více, aby mohly fungovat.

Na jedné straně to znamená, že měli méně peněz na investice. Ale na druhou stranu, pokud dodáte jakoukoli inovaci, která ušetří pracovní sílu, tak oni řeknou, dejte to sem, protože se jim to za půl roku zaplatí. Dám příklad. Můžete mít obyčejnou postel, k pacientovi musíte každou chvíli dojít, zkontrolovat, zda je v pořádku. Pokud máte chytrou postel, která hlásí, že s pacientem je všechno o. k. na displeji před pokojem, můžete redukovat ty nelékařské kontroly pacienta.

V korunách mezi 200 tisíci a půl milionem. Ta sofistikovanější lůžka umožňují náklon všemi směry, mají speciální matrace, ze které pacient nevypadne, kontrolu zdravotních funkcí či si pacient může přivolat personál, že něco potřebuje. Vyrábíme tu také i třeba speciální odlehčená lůžka pro transport pacientů. Ročně v Linetu vyrobíme přes 110 tisíc lůžek.