Článek
Mezi potenciálními svědky, ochotnými se k arbitráži dostavit, je i šéf Československé obchodní banky Pavel Kavánek. Právu to sdělil dobře informovaný zdroj v reakci na zprávu Lidových novin, že prý Kavánek podmínil účast u arbitráže podmínkou zajištění beztrestnosti. "Kavánek už sepsal písemnou výpověď a v případě potřeby je připraven se dostavit i k arbitrážnímu tribunálu bez toho, aby si kladl jakékoliv podmínky," řekl Právu zdroj.
Československá obchodní banka v roce 2000 převzala veškeré útroby Investiční a Poštovní banky, jejímž největším majitelem byla právě Nomura. "Československá obchodní banka poskytne v tomto sporu státu veškerou součinnost," řekl k případné účasti Kavánka ve sporu mluvčí ČSOB Milan Tománek. Více odmítl případ komentovat s poukazem na dohody o mlčenlivosti.
Výpověď už sepsal i Mertlík
Podle informací Práva sepsal už písemnou výpověď i bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Stejně tak učinili i členové bankovní rady České národní banky (ČNB) Luděk Niedermayer a Pavel Racocha.
"Oba pánové sepsali písemné výpovědi a jsou v případě potřeby ochotni se dostavit k řízení. Pan guvernér Tůma o svědectví požádán nebyl, neboť se událostí kolem IPB účastnil minimálně," řekl Právu Pavel Zúbek z tiskového oddělení ČNB. Pavel Racocha byl v době vyhlášení nucené správy na IPB šéfem bankovního dohledu.
Vedle Tošovského tak zatím jedinou osobou, která odmítá svědčit u tribunálu, zůstává nucený správce IPB Petr Staněk.
Zelinka: Svědek musí mít odvahu
Náměstek ministra financí Ladislav Zelinka před časem zdůraznil, že u takovýchto arbitráží nelze vyloučit šikanování svědků protistranou, například prostřednictvím trestních oznámení. "Svědek musí projevit určitou občanskou odvahu, u bývalého premiéra bych ji očekával," prohlásil tehdy Zelinka na adresu Tošovského.
"Svědectví u arbitráže znamená nejen riziko, ale i náklady, neboť stát nemůže uhradit svědkům například letenky či ubytování. Pan Kavánek si to samozřejmě uhradí sám, ale třeba u státních úředníků to skutečně může být problém," zdůraznil pro Právo jeho zdroj.
Kdyby kromě Tošovského a Staňka odmítli svědčit nebo si kladli nesplnitelné podmínky i další klíčoví svědci převzetí IPB Československou obchodní bankou, arbitráž by pro český stát byla mnohem těžší.
Dvě arbitráže
Nomura žaluje český stát o náhradu škody ve výši 40 miliard korun. Opírá se o tvrzení, že IPB byla diskriminována, když jí jako jediné z velkých bank stát nepomohl od špatných úvěrů. Český stát zase žaluje Nomuru o zhruba 263 miliard korun jako náhradu nákladů na záchranu vkladů v IPB. Nomura zřejmě podle žalobce neměla dodržet některé dohody se státem a tak ke krachu IPB přispět.