Článek
Šéf největší britské opoziční strany vyslal do Norska stínovou ministryni zahraničí Emily Thorberryovou, aby zjistila podrobnosti o vztazích severské země s EU.
Členství v Evropském hospodářském prostoru zajišťuje Norsku přístup ke společnému trhu, ačkoliv není členem EU. „Velice podrobně studujeme norský model. Nejde ani tak o to kopírovat jejich model, jako se od Norska poučit,“ vysvětlil Corbyn.
Chce přístup ke společnému trhu
Šéf labouristů bude prosazovat, aby měla Británie i nadále přístup ke společnému trhu, zároveň se však chce vyhnout té části unijní legislativy, která omezuje státní pomoc firmám.
Pokud labouristé nebudou spokojeni s výsledky vyjednávání premiérky Mayové, nepodpoří spuštění článku 50 Lisabonské smlouvy.
„Samozřejmě, že respektujeme výsledky referenda, jen chci vymezit následující mantinely: udržíme si přístup na trh a členství v Evropské investiční bance. Tyto věci jsou dosažitelné,“ řekl Corbyn. Právě on čelil kritice za svůj laxní přístup ke kampani za setrvání Británie v EU, k jejíž podpoře se před referendem zavázal.
Británie by měla mít právo intervenovat
Corbyn odmítá, aby se budoucí vlády vázaly unijním omezením státní pomoci firmám. „Tato vláda často využívá evropská pravidla státní pomoci jako záminku pro obhajobu své vlastní politiky, zatímco ostatní vlády, například Francie, Německo nebo Itálie, se těmito pravidly nenechávají svazovat,“ zkritizoval konzervativní vládu.
Veškeré výhody se však pohybují výhradně v teoretické rovině, zatímco náklady spojené se ztrátou přístupu na volný trh by byly bolestivě reálné.
Nechce proto, aby se vláda vázala k čemukoliv, co by omezovalo budoucí kabinety. „Potřebujeme právo intervenovat,“ shrnul svůj požadavek. Corbyn sám patří k zastáncům státních intervencí v krachujících společnostech. Kromě toho dlouhodobě prosazuje znárodnění železniční dopravy.
Kritika vládních škrtů
Corbyn dále kritizoval ekonomickou politiku vlády premiérky Mayové. Podle něj jsou nepřijatelné škrty v investicích do infrastruktury, které navrhl ministr financí Philip Hammond.
Již dříve řekl, že vláda by v současnosti měla především investovat. Období po referendu o brexitu by podle něj mělo být hlavně prostorem pro celonárodní diskusi o budoucím směřování britské ekonomiky.
Brexit ano, ale který?
V Británii po referendu o brexitu panuje shoda, že jeho výsledky je třeba respektovat. Rozhořela se však další debata, jak přesně má vypadat.
Varianty evropské integrace a velikosti evropských ekonomik.
| Evropská unie | Politická a ekonomická unie 28 států. |
| Eurozóna | Měnová unie devatenácti států, které přijaly euro. |
| Evropský hospodářský prostor | Členské státy mají přístup na společný trh výměnou za finanční příspěvky. |
| Evropské sdružení volného obchodu (EFTA) | Čtyřčlenné sdružení založené na hospodářské spolupráci a vzájemném volném obchodu. |
| Celní unie | Umožňuje volný pohyb zboží, členské země na sebe neuvalují cla. Společně uvalují cla na dovoz ze třetích zemí. |
| Schengenský prostor | Oblast 26 států s volným pohybem osob. |
Jedna z variant je členství v Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) i Evropském hospodářském prostoru. Kromě Norska mají své vztahy se zbytkem Evropy takto uspořádány i Island a Lichtenštejnsko.
Poslední člen EFTA, Švýcarsko, není členem Evropského hospodářského prostoru.
Teoretické výhody, bolestivě reálné nevýhody
K variantě brexitu bez opuštění společného trhu se přiklonil i analytik londýnského Institutu pro ekonomické analýzy Kristian Niemietz. „Osobně jsem nakonec byl těsně na straně brexitu, ale bez velkého nadšení,“ nechal se slyšet Niemietz.
Země visegrádské čtyřky budou nekompromisní. Pokud nebudeme cítit garance, že lidé žijící a pracující v Británii jsou rovnocenní, budeme vetovat jakoukoliv dohodu mezi EU a Británii.
„Dovedu si představit nezávislou Británii, která by byla proaktivnější v prosazování volného obchodu. Dovedu si představit nahrazení společné zemědělské politiky něčím štíhlejším a méně škodlivým,“ myslí si Niemietz.
Snížení příspěvku do rozpočtu EU by mohlo podle něj využít ke snížení daní. Analytik si však nedovede představit realistický scénář, v němž by Británie opustila společný trh, a přesto byla liberálnější než EU.
„Možná by po opuštění společného trhu určitá deregulace proběhla. Veškeré výhody se však pohybují výhradně v teoretické rovině, zatímco náklady spojené se ztrátou přístupu na volný trh by byly bolestivě reálné,“ prohlásil.
Přístup na společný trh za volný pohyb pracovníků
Představitelé EU na summitu v Bratislavě v pátek zdůraznili, že Británii neposkytnou přístup na společný trh, pokud Londýn nepřistoupí na volný pohyb pracovníků.
Podobný názor vyjádřil i slovenský premiér Robert Fico, jehož země momentálně EU předsedá: „Země visegrádské čtyřky budou nekompromisní. Pokud nebudeme cítit garance, že lidé žijící a pracující v Británii jsou rovnocenní, budeme vetovat jakoukoliv dohodu mezi EU a Británii,“ uvedl Fico.
„Myslím, že Británie ví, že to je pro nás záležitost, u které není prostor pro kompromis,“ dodal slovenský premiér.
Předseda Evropské rady Donald Tusk dále informoval, že Británie letos nezahájí formální vyjednávání o odchodu z EU. Článek 50 Lisabonské smlouvy by mohla aktivovat v lednu nebo únoru následujícího roku.