Článek
Mezi nejběžnější zboží a služby proudící stínovou ekonomikou v Česku podle studie patří potraviny, oblečení a opravy automobilů.
Vedle toho může jít o zboží, které je zatíženo vysokým daňovým břemenem, například cigarety, alkohol či benzin.
Vláda přesto v květnu rozhodla, že zdanění cigaret a alkoholu ještě zvýší. V případě tabáku by měla spotřební daň stoupnout příští rok o zhruba deset procent, u tvrdého alkoholu zhruba o 13 procent.
Babišova vláda chce zdražit alkohol. Pije se moc a platy prý rychle rostou
Nejčastějším důvodem pro nezákonný nákup zboží či služeb je podle autorů výrazně nižší cena. V takových případech se zákazníci o původ zboží nebo o to, zda prodejce příjem daní, nezajímají.
V Česku má zkušenost s nákupem bez účtenky v posledním roce 29 procent respondentů. V Polsku a Švédsku je to méně (27 procent), v baltských státech více (36 až 59 procent).
Lidé nechtějí platit vysoké daně za špatné služby
Velikost stínové ekonomiky v oblasti pracovního trhu ovlivňuje výše zdanění. Citlivějšími na daňovou zátěž jsou pak obyvatelé zemí s nízkými příjmy.
Schillerová chce zdanit i svoji Účtenkovku
„Rozsáhlá stínová ekonomika nejenže snižuje fiskální příjmy státu, ale také zvyšuje vládní výdaje a křiví tržní prostředí,“ uvedl analytik CETA Michael Fanta.
„Je tedy třeba i nadále klást značný důraz na eliminaci příčin stínové ekonomiky, nikoliv pouze jejích důsledků,“ dodal.
K takzvané práci „načerno“ pak lidi vede výše zdanění práce a odvodů. Respondenti napříč zeměmi jsou poměrně kritičtí ke službám, které od států za své peníze dostávají. I z tohoto důvodu se snaží vysokým odvodům vyhnout.
Studie byla provedena mezi 6055 respondenty ve věkové kategorii 18 až 75 let v Česku, Litvě, Lotyšsku, Polsku a Švédsku.
Lidem vedeným na úřadu práce Česko zakazuje pracovat
Mezi českými respondenty byla poměrně častá odpověď, že lidé raději pracují mimo zákon, aby neztratili nárok dávky v nezaměstnanosti.
Slovensko odvážně a razantně snižuje daně. V Česku se o tom už ani neuvažuje
Člověk vedený v evidenci úřadu práce si v rámci takzvaného nekolidujícího zaměstnání smí přivydělávat maximálně do poloviny výše minimální mzdy. Uchazeč, který zatají, že si vydělal více než 6675 korun, je z evidence na tři měsíce vyřazen.
I z výdělku nižšího než 6675 korun musí nezaměstnaný odvádět zdravotní a sociální odvody. V minulosti se jako nekolidující zaměstnání počítala i dohoda o provedení práce, z níž se do 10 tisíc korun měsíčně nemusely platit odvody.
Dohodu o provedení práce však nově zákonodárci nezaměstnaným zakázali. Ti jsou tak odkázáni na dohodu o pracovní činnosti, z níž se odvody platí, nebo příjmy musí zatajit.