Článek
Ve vládním deficitu a vládním dluhu se odráží hospodaření všech vládních institucí, což jsou i obce, kraje, některé příspěvkové organizace, mimorozpočtové fondy (např. Fond národního majetku, Pozemkový fond, Podpůrný a garanční lesnický, rolnický fond a Vinařský fond), Správa železniční dopravní cesty, veřejné vysoké školy a zdravotní pojišťovny nebo i Česká konsolidační agentura.
Schodek veřejných financí je pojem ministerstva financí (MF), které do tohoto schodku zahrnuje jen některé vládní instituce. Eurostat a Český statistický úřad místo termínu schodek veřejných financí používají termín vládní deficit.
"Údaj ČSÚ je širší, než používá ministerstvo financí, protože zahrnuje i například veřejné vysoké školy, některé příspěvkové organizace nebo Českou konsolidační agenturu a její dceřiné společnosti," řekla Novinkám vedoucí oddělení vládních a finančních účtů ČSÚ Ludmila Vebrová.
ČR nesplní kritérium pro přijetí eura ani příští rok
Český statistický úřad (ČSÚ) v pondělí údaj opravil. V dubnu uvedl, že schodek veřejných financí loni činil 2,59 procenta HDP.
Podle vládou navrženého rozpočtu na příští rok ČR nesplní maastrichtské kritérium ani v roce 2007. Deficit vládních institucí by podle Tlustého měl činit v poměru k hrubému domácímu produktu čtyři procenta HDP. ČR tak nebude splňovat limit 3,3 procenta, ke kterému se zavázala Evropské unie v konvergenčním programu. Letos MF odhaduje deficit veřejných financí na 3,6 procenta HDP. [celá zpráva]
Vývoj vládního deficitu a dluhu | ||
rok | deficit vládních institucí v % HDP | dluh vládních institucí v % HDP |
2002 | 6,77 | 28,50 |
2003 | 6,62 | 30,07 |
2004 | 2,90 | 30,75 |
2005 | 3,62 | 30,42 |
Zdroj: Eurostat, ČSÚ |
Česká republika bude mít Národní plán pro zavedení eura do konce října. Do konce roku by jej pak měla schválit vláda. Plány na přijetí eura ovšem komplikuje fakt, že ČR nemá stanoven přesný termín jeho přijetí. Vyplývá to ze slov vedoucí Organizačního výboru Národní koordinační skupiny (NKS) pro zavedení eura Petra Óčka i národního koordinátora pro přijetí eura Tomáše Prouzy na pondělním semináři k zavádění eura.
Christian Ghymers z Evropské komise připomněl, že Česká republika už je v podstatě členem evropské měnové unie, má však zatím na zavedení eura výjimku. "Pokud se jedná o kritéria pro zavedení eura, tzv. maastrichtská smlouva může být různě vykládána, nemůže však být v žádném případě měněna," vyjádřil se Ghymers k požadavku ze strany Evropské unie na striktní dodržování kritérií.
"Jako z mnoha hledisek nejvhodnější doporučila Národní koordinační skupina pro zavedení eura v ČR tzv. velký třesk, tedy zavedení bezhotovostního i hotovostního eura k jednomu datu," řekl Prouza.
Premiér Mirek Topolánka (ODS) a guvernér ČNB Zdeněk Tůma se také nedávno shodli, že Česká republika zřejmě euro v roce 2010 nepřijme. Podle Topolánka za odkladem stojí především špatný stav veřejných financí a neuskutečnění potřebných reforem výdajů státního rozpočtu. [celá zpráva]
Paroubek také připustil pozdější termín
Bývalý premiér a předseda ČSSD Jiří Paroubek nedávno také poprvé připustil, že by Česká republika mohla přijmout euro o jeden až dva roky později, než se původně plánovalo. Podle Paroubka nelze zavádět euro v zamýšleném roce 2010 za cenu omezování sociálních výdajů. [celá zpráva]
Maastrichtská kritéria pro přijetí eura:
1) Veřejný dluh nemá převýšit 60 procent HDP
2) Inflace nemá být výše než 1,5 procentního bodu nad průměrem tří zemí EU s nejnižší inflací
3) Dlouhodobé úrokové sazby by neměly být výše než dvě procenta nad průměrem tří zemí EU s nejnižšími úrokovými sazbami
4) Deficit veřejných rozpočtů nemá ročně přesahovat tři procenta
5) Dvouleté členství v Evropském mechanismu směnných kurzů ERM-2 před přijetím eura