Článek
Výdaje na sociální oblasti v únoru meziročně vzrostly, například kvůli valorizaci důchodů či příspěvku 500 Kč za vychované dítě, téměř o 33 miliard. Na pomoc firmám a domácnostem pak stát vydal 18,1 mld. Kč a dalších 11,4 miliardy Kč meziročně navíc spolkla obsluha státního dluhu, jež souvisela zejména s výplatou úrokových výnosů z protiinflačních státních dluhopisů.
Roli ale podle MF sehrály také „specifika loňského rozpočtového provizoria doprovázená nižším předfinancováním“.
„Stále silnějším negativním faktorem jsou také bobtnající úroky ze starých dluhů. V pozitivním smyslu pak deficit rozpočtu navýšily meziročně více než dvojnásobné investice do dopravní infrastruktury a programu Nová zelená úsporám,“ uvedl k únorové bilanci státního rozpočtu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím, že únorové hospodaření státního rozpočtu je tradičně výrazně deficitní.
To letošní je v případě únorových deficitů nejhlubší od vzniku České republiky. Nejblíže mu je schodek k únoru 2021 (83,9 miliardy Kč).
Státní rozpočet skončil v lednu se schodkem 6,8 miliardy
Celkové výdaje státního rozpočtu v únoru meziročně vzrostly o bezmála 96 miliard (+ 35,4 procenta), zatímco na příjmové straně došlo k nárůstu „jen“ o 21,4 miliardy (+ 9,5 procenta). Doposud ale v nich nejsou započteny odvody z nadměrných příjmů, které budou započítány v březnu.
Stanjura přiznal, že růst dodatečných příjmů zatím nedokáže kompenzovat nové výdaje. „O to více potřebujeme napříč politickým spektrem seriózní debatu o úsporných opatřeních, a ne matení veřejnosti o nekonečných inflačních příjmech, o které se lakomá vláda nechce s lidmi podělit. Proto v průběhu jara představíme konsolidační balíček, kterým snížíme strukturální deficit nejméně o 70 mld. Kč,“ dodal šéf státní kasy.
Podle schváleného rozpočtu by měl stát letos hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.