Schodek státního rozpočtu v červenci přesáhl 192 miliard

Za meziročním zlepšením bilance státního rozpočtu stojí podle ministerstva zejména sedmiprocentní nárůst ve výběru daní a pojistného.

„Příjmy mírně rostly, zatímco celkové výdaje státu i přes nárůst mandatorních položek, jako jsou sociální výdaje, výdaje do zdravotnictví nebo obsluha státního dluhu, de facto stagnují,“ uvedl šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministr věří, že nastavení celoročního deficitu na 252 miliard korun se podaří udržet. „Ale samozřejmě musíme k rozpočtu jako vláda přistupovat zodpovědně,“ dodal s tím, že pro dodržení schodku bude rozhodující konečná bilance peněz z Evropské unie a míra čerpání nespotřebovaných výdajů minulých let.

Celkové příjmy byly oproti loňskému červenci vyšší o 3,6 procenta (+38,8 mld. Kč). Nejvíce k tomu přispěly čisté daňové příjmy (+26,9 mld. Kč), které ve srovnání s loňskem šesti miliardami navíc podpořila nová úprava rozpočtového určení daní. Na pojistném pak stát vybral 35,6 miliardy.

Více stát inkasoval také na dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+16,9 %, +10,3 mld. Kč). Podle MF to příznivě ovlivnil růst mezd a změny přijaté v rámci ozdravného balíčku.

Méně se vybralo na dani z příjmů právnických osob (-12,1 %, -14,8 mld. Kč) a na dani z příjmů fyzických osob placené poplatníky (-2,1 %, -0,1 mld. Kč).

„Meziroční pokles inkasa ze zdanění podnikatelů byl způsoben loňskou vysokou srovnávací základnou, kterou navýšilo vyrovnání daně za zdaňovací období 2022. Zálohy v roce 2022 byly hrazeny dle daňových povinností za zdaňovací období 2020 a 2021, avšak rok 2022 byl mimořádně ziskový, a proto i vyrovnání daně za zdaňovací období 2022 bylo nezvykle vysoké,“ vysvětlilo MF.

Celkové výdaje oproti loňskému červenci vzrostly bezmála o 17 miliard neboli o 1,3 procenta. To bylo dáno téměř o 20 miliard vyššími běžnými výdaji nebo 19miliardovým nárůstem na výplaty důchodů. Na obsluhu státního dluhu šlo 47,4 miliardy korun, což bylo o 8,6 miliardy neboli o 22 procent více než před rokem.

Opačně naopak působily podpora poskytovaná v oblasti energií (-39 mld. Kč) či odvody do rozpočtu Evropské unie (-3,5 mld. Kč).