Schodek rozpočtu vzrostl na 105 miliard

Plán rozpočtu pro letošek počítá se schodkem 252 miliard korun. I když se deficit dostal už přes stomiliardovou hranici, podle šéfa státní kasy Zbyňka Stanjury (ODS) jde o meziroční zlepšení rozpočtového deficitu o 61,2 miliardy a prakticky vyrovnané měsíční hospodaření, které současně bylo nejlepším březnovým výsledkem za posledních pět let.

„Ve výsledcích se projevuje návrat k normálu, kdy do rozpočtu už nezasahují mimořádné výdaje, jako byla loni pomoc domácnostem a firmám v situaci vysokých cen energií. Na příjmové straně je už nyní vidět oživení spotřeby domácností. Během dalších měsíců se na obou stranách rozpočtu postupně více projeví změny, které přinesl ozdravný balíček a které letos sníží celoroční deficit o 43 miliard korun,“ prohlásil Stanjura.

Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí dosáhly 449 miliard korun. K meziročnímu zlepšení salda přispěl téměř dvanáctiprocentní růst příjmů, naopak výdaje meziročně klesly o 2,6 procenta na 554 miliard korun. Zatímco na záporném tempu výdajů se výrazně promítla doznívající pomoc státu související s vysokými cenami energií, příjmy byly posíleny březnovým inkasem daně z neočekávaných zisků ve výši 13 miliard.

„Plnění státního rozpočtu je tradičně rozkolísané a v průběhu roku se nevyvíjí lineárně. Celkovou bilanci tedy nelze automaticky posuzovat jako indikaci celoročního vývoje a obtížně ji lze srovnávat i s předchozími lety, jelikož je plnění rozpočtu ovlivňováno různým načasováním příjmů i výdajů a také legislativními změnami,“ poznamenal hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

„Pokud se ovšem podíváme na relativně stabilní a rozpočtově významné položky, není v tuto chvíli důvod se domnívat, že by se realita významně odchylovala od vládního záměru,“ dodal.

Na straně příjmů se přibližně v souladu s předpoklady totiž vyvíjí výběr DPH, spotřebních daní, daní z příjmů i sociálního pojištění. „Jelikož navíc lze spekulovat, že česká ekonomika má tu lepší část letošního roku ještě před sebou, daří se výběru daní prozatím spíše lépe,“ podotkl Hradil.

Ani na straně výdajů se pak podle něj neodehrává nic, co by vybočovalo z běžné sezonnosti či dopadů legislativních změn. „V souhrnu tedy první kvartál letošního roku dopadl zhruba v souladu se schváleným rozpočtem,“ uzavřel ekonom.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob se v prvním čtvrtletí meziročně zvýšilo o 12,9 procenta na 40,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí ho pozitivně ovlivnily růst mezd a opatření z konsolidačního balíčku jako snížení limitu pro vyšší sazbu daně. Na povinném pojistném se vybralo 177 miliard, meziročně o 7,9 procenta víc. K růstu přispělo znovuzavedení nemocenského pojistného a zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky.

Ještě rychleji rostl výnos korporátní daně. Meziročně se zvýšil o 16,7 procenta na 40,6 miliardy Kč. Inkaso daně z přidané hodnoty stouplo o 8,7 procenta na 86,1 miliardy korun. Na spotřebních daních se vybralo 36,9 miliardy, meziročně o 11,6 procenta víc.

Za poklesem rozpočtových výdajů stála zejména nižší podpora domácností a firem kvůli cenám energií, meziročně stát vyplatil o 16,6 miliardy méně. Největší výdajovou položku rozpočtu tvořily sociální dávky a důchody, jejichž objem v součtu dosáhl 229,2 miliardy Kč. Meziročně tak stoupl o 4,8 procenta. Jen na důchody šlo do konce března 180,7 miliardy korun, o 5,5 procenta více než minulý rok.

Loni skončil státní rozpočet ve schodku 288,5 miliardy korun. Kraje a obce ale hospodařily s přebytkem 70,3 miliardy Kč. Podle propočtu Českého statistického úřadu stoupl deficit veřejných financí na 3,3 procenta hrubého domácího produktu z 3,2 procenta v roce 2022.

Vysoké deficity státního rozpočtu vedou k prohlubujícímu se zadlužování země. Dluh státu loni meziročně vzrostl o 216 miliard a na konci roku činil 3,111 bilionu korun. Výdaje na jeho obsluhu vzrostly od roku 2019 téměř o 29 miliard na loňských 68,3 miliardy korun. Letos se mají výdaje na dluhovou službu opět zvýšit, a to na 95 miliard korun.

Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok upozornil na to, že loňský nárůst příjmů státního rozpočtu nepomohl dostatečně snížit tempo zadlužování státu. Ani s přispěním mimořádné daně z neočekávaných příjmů nezajistil, aby se státní rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření.