Článek
Návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem příjmů o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje by měly vzrůst o 6,2 procenta na 2,578 bilionu.
„Hlavní prioritou rozpočtu jsou prorůstové investice, které meziročně z národních zdrojů narůstají o rekordních 47,7 miliardy korun. Celkově tak dosáhnou bezprecedentních 290 miliard korun,“ prohlásila Schillerová.
Podle návrhu rozpočtu by si měla proti letošku příští rok polepšit většina resortů. Mezi priority vlády patří hlavně investice do dopravní infrastruktury a zdravotnictví. Hodlá také využít takzvanou evropskou únikovou doložku, tedy možnost podle pravidel Evropské unie zvýšit výdaje na obranu.
Výrazně se mají zvednout i výdaje na důchody, platy ve veřejném sektoru, které mají růst o pět až devět procent, či energetiku. Mimo jiné má stát dát o 24 miliard korun více na platby za státní pojištěnce, zároveň ale chce tři miliardy ušetřit na provozu zdravotních pojišťoven.
„Slíbili jsme, že vrátíme zdravotnictví do černých čísel,“ uvedla Schillerová s tím, že celkem půjde do zdravotní péče o 50 miliard korun víc než letos. Roli přitom hrají vyšší platby za státní pojištěnce, ale i očekávaný vyšší výběr zdravotního pojistného.
Na sociální věci půjde více než bilion
Nejvíce si mezi velkými resorty polepší ministerstvo obrany. Jeho rozpočet vzroste z letošních 154,8 na 191 miliard korun, tedy o 36,2 miliardy Kč. Výrazně víc dostane také ministerstvo dopravy, a to 162,4 miliardy Kč oproti letošním 145,9 miliardy, což představuje nárůst o 16,5 miliardy Kč.
Rozpočet ministerstva průmyslu posílí o 13,4 miliardy na 67,9 miliardy Kč, vnitro dostane o 1,1 miliardy více. Rozpočet resortu práce a sociálních věcí vzroste o 16,1 miliardy na 1,026 bilionu Kč, mimo jiné kvůli růstu výdajů na důchody o 19,2 miliardy a rekordním 30 miliardám na sociální služby.
Do školství má jít 287,9 miliardy Kč, tedy o 3,9 miliardy více, přičemž ministerstvo financí zároveň počítá s růstem výdajů na veřejné vysoké školy o dvě miliardy na 48,8 miliardy Kč.
Naopak největší meziroční pokles mezi úřady čeká ministerstvo pro místní rozvoj, jehož rozpočet klesne z 31,7 na 21 miliard, tedy o 10,7 miliardy Kč. O 700 milionů méně má dostat ministerstvo životního prostředí a o 1,2 miliardy klesne rozpočet Technologické agentury, zatímco rozpočet ministerstva financí se sníží o 653 milionů Kč.
Schillerová počítá s vyšším inkasem daní
Srpnová makroekonomická prognóza ministerstva financí očekává v příštím roce růst inkasa daní s výjimkou firemní daně. Celkový výběr daní a pojistného na úrovni veřejných rozpočtů, tedy při započtení příjmů státu i samospráv, by se měl meziročně zvýšit zhruba o 154 miliard korun. Díky plánovanému znovuzavedení elektronické evidence tržeb by si měl rozpočet polepšit o zhruba 14 miliard.
Schillerová avizovala, že se návrh rozpočtu do konečného schvalování na vládě na konci září ještě může změnit. Například Energetický regulační úřad podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) ještě dopočítává objem poplatků na podporované zdroje energie, jejichž úhradu převezme i příští rok od lidí a firem stát.
Druhý nejvyšší deficit v historii. V době růstu
Finální návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny do konce září. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka po roce 2021, kdy hospodaření státu v době pandemie covidu skončilo schodkem 419,7 miliardy korun.
Opozice a ekonomové růst výdajů a vysoký deficit rozpočtu v době očekávaného ekonomického růstu kritizují. Vláda argumentuje, že právě ten státu přinese vyšší příjmy a investice do dopravy či zdravotnictví se státu v budoucnu vrátí.