Článek
Po očištění o evropské peníze činil deficit na konci listopadu 335,5 miliardy korun.
Výdaje na sociální dávky vzrostly o 65,2 miliardy korun na 615,95 miliardy korun. Největší podíl na tom mají důchody. Výdaje na penze totiž vzrostly o 30,73 miliardy na 462,38 miliardy korun.
V důsledku koronavirové krize se propadl výběr daní. Na dani z příjmů právnických osob se vybralo 120,69 miliardy korun, což je o 25,86 miliardy méně než před rokem. V procentuálním vyjádření výběr této daně meziročně klesl o 17,6 procenta.
U výběru daně z příjmů fyzických osob došlo k propadu o 14,46 miliardy – respektive o 6,6 procenta – na 204,39 miliardy korun.
Klesá i inkaso daně z přidané hodnoty (DPH), a sice o 3,1 miliardy korun, což odpovídá poklesu o 1,2 procenta.
Nenasytný stát: Schodek rozpočtu se prohloubil už na závratných 253 miliard
Výdaje na přímá opatření na podporu občanů a firem v souvislosti s pandemií covidu-19 ze státního rozpočtu ministerstvo vyčíslilo na 109,3 miliardy korun. Odklady daní jako kompenzace za restriktivní opatření proti šíření nákazy snížily příjem státního rozpočtu o 23,2 miliardy korun, odhaduje ministerstvo.
Letošní rozpočet původně počítal se schodkem 40 miliard korun. Sněmovna následně schválila zvýšení schodku v souvislosti s ekonomickými dopady globální pandemie nemoci covid-19 nejprve na 300 miliard korun, později dokonce na 500 miliard.
Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera se však zdá, že rozpočet skončí nižším než naposledy schváleným schodkem. „Listopadová data naznačují, že celkový státní deficit by mohl skončit pod 400 miliard,” uvedl.
„Vzhledem k tomu, že místní samosprávy letos skončí patrně stále v mírném přebytku, celkový vládní deficit se letos dostane mírně pod 7 procent HDP,” dodal.