Článek
Jednotlivé strany vládní koalice potřebují profinancovat svoje volební sliby a oslovit ty skupiny, ze kterých se rekrutuje část jejich voličů, konstatují ekonomičtí analytici. Je to přirozené, nic proti tomu, jen se představy dostávají pomalu do střetu s realitou, tedy s možnostmi rozpočtových příjmů pro příští rok. Prakticky žádný resort přitom nepředložil analýzu efektivnosti svých výdajů.
„Jsem zavalen nápady na nové výdaje, chybí pouze nápady na zvýšení příjmů,“ říká ministr financí Andrej Babiš (ANO), který musí rozpočet v hrubých rysech připravit do konce června. Pokud by měl vyhovět všem představám resortů a odborů, rozpočtový deficit by atakoval úroveň sto miliard korun, odhadují analytici.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Peníze na platy
V letošním roce počítá rozpočet s výdaji přes 130 miliard na platy zaměstnanců veřejné sféry, tedy na učitele, pracovníky státní správy, hasiče a další. Koalice se dohodla, že schodek rozpočtu je udržitelný při tříprocentním zvýšení platů pro veřejnou sféru a současně umožní valorizaci penzí.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) i ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) však už nyní požadují na platy více peněz – sumy se pohybují od tří do pěti miliard navíc pro každý resort.
Své představy zveřejnily i odbory. Současný růst mezd a platů by zajistil dohnání platové a mzdové úrovně Rakouska u zaměstnanců veřejné sféry až za sto let, upozornil předseda největší odborové ústředny – ČMKOS – Josef Středula. Toho by se nikdo ze současných generací nedožil. A tlačí na sociální demokracii, aby ve vládě prosadila svižnější růst platů.
Otevřená zůstává i otázka valorizace penzí. V současnosti jde na penze ročně asi 356 miliard.
Bitva o živnostníky
Jestliže se sociální demokracie soustřeďuje na zaměstnance žijící z platu a důchodce, lidovci vidí potenciální voličský zisk v řadách živnostníků. Koaliční rada tak bude muset řešit jejich požadavek, aby vláda vrátila živnostníkům, kteří uplatňují paušály, slevu na dítě i na partnera, který je na rodičovské dovolené.
Státní kasa by ale přišla o dvě miliardy korun. Ministr financí Babiš s tím podle vlastních slov principiálně problém nemá. Ale, jak říká, „máme určený nějaký deficit a musíme to všechno dobře propočítat“.
Jak sociální demokracie, tak lidovci nezůstávají jen u požadavků. Lidovci jsou odhodláni, pokud s navrácením slev pro živnostníky neuspějí, obrátit se v této věci na Ústavní soud.
To ministr školství Marcel Chládek je skromnější. Když své požadavky neprosadí a jím řízený resort by dostal méně peněz než letos, potom by podle svých slov „u toho být nechtěl“.
Kde najít peníze
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu únik daně z přidané hodnoty (DPH) v ČR dosahuje okolo 100 miliard ročně. Snížit daňové úniky a vybrat lépe daně by mohl být zdroj peněz pro to, aby i při zachování 70miliardového deficitu mohly být aspoň v určité míře naplněny požadavky koaličních stran a jejich volební priority.
Jenže elektronická evidence tržeb, což je jeden z prostředků, jak posílit rozpočtové příjmy a snížit daňové úniky, zejména u DPH, nemá jednoznačnou podporu ani u koaličních lidovců. ODS a TOP 09 chtějí dokonce tento prostředek pro lepší výběr daní obstruovat v Poslanecké sněmovně, aby nemohl být do konce roku přijat.
Soc. dem by nebyla proti zvyšování daní, což je ale u zbylých koaličních partnerů nereálné. Strany vládní koalice proto pozorně sledují zprávy Českého statistického úřadu, který v posledních týdnech přináší jen pozitivní zprávy o nad očekávání vysokém růstu české ekonomiky. Pokud by se tento trend potvrdil, bylo by možné zvýšit odhady rozpočtových příjmů, možná až o deset miliard.
Rozpočet však musí brát v potaz především fakt, že ekonomice se příští rok například i vlivem vývoje v zahraničí nemusí tolik dařit.
Je dobré přidat lidem na mzdách a platech, shodují se ekonomičtí analytici. Vyšší příjmy zvyšují nákupy, spotřebu, podporují růst ekonomiky. Jenže i přes slušný ekonomický růst Česko nedokáže hospodařit s tím, co vybere na daních. Na pouhé zajištění provozu země si tak budeme muset příští rok vypůjčit přinejmenším koalicí schválených 70 miliard. To ukazuje, že náklady na provoz státu jsou i v období růstu ekonomiky o tuto sumu větší, než kolik se vybere na daních.
Kumulovaný dluh už dosahuje úctyhodných 1,8 biliónu korun, které jednou někdo bude muset zaplatit.