Článek
„V polovině roku měly kraje u bank úložky už přes 600 miliard korun, třetinu z toho Praha. To je neudržitelný stav,“ řekla Novinkám Schillerová. Podle ní by při současném vývoji mohly tyto vklady za deset let dosáhnout až bilionu korun. Schillerová dlouhodobě mluví o tom, že stovky miliard „leží ladem“, zatímco vláda si musí draze půjčovat.
Pokud by kraje a obce přesunuly své peníze do ČNB, dostaly by se tak do systému státní pokladny, kterou řídí ministerstvo financí. Peníze by nadále zůstaly jejich majetkem, ministerstvo by ale přebytečné prostředky mohlo krátkodobě ukládat nebo investovat na finančním trhu, což by mu pomohlo při řízení státního dluhu.
Schillerová Novinkám řekla, že původně zvažovala, že povinnost ukládat část peněz u ČNB zakotví do nových rozpočtových pravidel. Nakonec od toho ustoupila a chce raději hledat pozitivní motivaci.
Debata o krajských rezervách se rozhořela letos v létě, když vláda oznámila, že krajům proti zvyklostem příští rok nepřispěje na opravy silnic nižší třídy. Loni na to podle Schillerové dostaly 33,4 miliardy korun, ale utratily jen 25,5 miliardy. „Nevyužily 7,9 miliardy, mají prostor,“ řekla.
Vedení krajů se záměru přímo nebrání, žádá ale, aby se jim ukládání u ČNB vyplatilo. Nejen úrokem, ale i snadnějším přístupem k penězům.
Plzeňský kraj má u komerčních bank úrok mezi dvěma a 3,46 procenta, tříměsíční vklad u ČNB letos nabízí 3,5 procenta. Sazbu stanovuje ministerstvo financí. Podle mluvčí kraje Evy Mertlové je internetové bankovnictví ČNB zatím málo přehledné, kraj navíc nechce přijít o vztahy s bankami, které může potřebovat třeba na úvěry.
Podobně argumentuje i Jihomoravský kraj, který s ČNB smlouvu má a v minulosti ji využíval. Problém je hlavně rychlost přístupu k penězům – vklad u centrální banky je blokovaný minimálně tři měsíce, komerční banky nabízejí i spořicí účty bez výpovědní lhůty.
„Na běžných a spořicích účtech jsme schopni dosáhnout srovnatelného zhodnocení jako u ČNB, a to bez výpovědních lhůt,“ uvedl mluvčí Petr Holeček. Pokud by ale ČNB nabídla výrazně lepší podmínky, kraj by převod části peněz zvážil.
Praha už u ČNB významnou část peněz ukládá, řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman. Komerční banky jsou pro město i tak důležité kvůli platebnímu styku či financování, úrok je jen jedním z kritérií. Jihočeský kraj je zdrženlivější. „Je třeba počkat na konkrétní podobu návrhu,“ uvedl náměstek hejtmana Tomáš Hajdušek.
Česká národní banka mezitím mění způsob fungování pro klienty, jakými jsou kraje a obce. Podle mluvčího Jaroslava Krejčího chce zjednodušit obsluhu účtů, nová pravidla budou platit od října. Kromě běžných účtů nabízí ČNB i termínované vklady – ke konci července jich kraje a další samosprávy měly u centrální banky 692 v hodnotě 23,1 miliardy korun. Oproti více než 600 miliardám korun u komerčních bank jde ale jen o zlomek.
