Sbohem, miliardy. Banky loni odvedly na windfall tax jen drobné

Takzvanou windfall tax mají banky stejně jako energetické, petrolejářské a těžební firmy platit ještě letos. Její celkový loňský výnos dosáhl 36,7 miliardy korun po 39,1 miliardy Kč v předchozím roce. Většinu inkasa tvořil v obou letech výběr od energetických firem, hlavně polostátního giganta ČEZ.

Podle vládních poslanců sice banky odvedly méně na dani, ale zároveň podle nich zvýšily úročení vkladů, z čehož těžili střadatelé. Úroky na depozitech ovšem od podzimu 2022 významně nerostly a loni zamířily strmě domů. Sami bankéři také přiznali, že se placení windfall tax vyhnuli díky nákupu a držení státních dluhopisů osvobozených od daně.

„Výrazně nižší částka mě nepřekvapuje, v roce 2025 už u bank o mimořádných ziscích ani hovořit nemůžeme. Na bankovním trhu spadly úrokové sazby ze sedmi procent na čtyři procenta a další uvolnění měnové politiky ještě nastane v tomto roce,“ očekává analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Jak dále podotkl, vysoké úrokové sazby sice bankám přinášejí prakticky bezrizikovou možnost zisku, několik bank ovšem na spořicích účtech nabízí úroky, které jsou srovnatelné s úrovní právě čtyř procent. „Tento faktor bude s každým snížení sazeb ČNB stále menší. Že se ale banky vyhnuly placení windfall tax díky zvýšení úroků na spořicích účtech, úplně neplatí,“ konstatoval Lajsek.

Banky loni s největší pravděpodobností vydělaly opět přes sto miliard korun. Za tři čtvrtletí loňska jim stoupl souhrnný čistý zisk meziročně o 8,1 miliardy Kč, tedy o desetinu, na téměř 91 miliard korun. Provozní zisk, který výpočet mimořádné daně ovlivňuje, mohou banky srazit pomocí několika operací.

„Snížení základu pro výpočet mimořádné daně lze například provést držením velkého množství státních dluhopisů, u kterých je osvobozen úrokový výnos. Více bank si tak pravděpodobně snížilo provozní zisk pod minimální úroveň pro windfall tax,“ řekl Novinkám Lajsek.

Řada bank navíc podle něj mohla přistoupit také k vyšším mzdám a odměnám pro své pracovníky. „Dále pak lze windfall tax obejít navýšením rezerv a opravných položek. Stát tak může litovat toho, že danit nezačal už za rok 2022. Banky tak měly dost času, aby se na mimořádnou daň připravily. Ta končí rokem 2025 a i letos se pravděpodobně tok peněz od bank do státní kasy ztenčí,“ je přesvědčen analytik.

Nízký loňský odvod bank nebyl překvapující ani pro Tomáše Cvernu z XTB. „Už na začátku loňského roku bylo prakticky jisté, že odvod na windfall tax nebude převyšovat předchozí rok. Důvodem nízkých odvodů je už samotná konstrukce daně, která počítala s rychlejším růstem ziskovosti šesti největších bank, na které daň cílila. Za nízký výběr na windfall tax se zasazují vyšší náklady na financování klientských vkladů a také pomalejší růst úvěrového trhu,“ uvedl Cverna.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) výběr windfall tax od bank blíže nekomentoval. Obecně ČT pouze řekl, že daň byla mimořádné příjmové opatření k pokrytí mimořádných výdajů, které bylo zavedeno kvůli energetické krizi, a že stát neměl dosud s podobnými opatřeními žádné zkušenosti.

Podle Stanjury by mimořádné příjmy za tři roky měly zhruba pokrýt celkové mimořádné výdaje státu na pomoc firmám a domácnostem s vysokými cenami energií, které se koncentrovaly do roku 2023.

Bývalá ministryně financí a předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová výsledek inkasa windfall tax od bank označila za výsměch. „Banky (daňově) optimalizovaly, připravily se na to,“ řekla České televizi.

Energetické, petrochemické a těžební firmy a velké banky mají mimořádnou daň odvádět za roky 2023 až 2025. Dalším opatřením pro pokrytí mimořádných výdajů byl odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, který energetické společnosti platily v roce 2023 a odvedly na něm celkem 18,5 miliardy korun.