Článek
„Množství odevzdaného šrotu u nás v březnu kleslo zhruba o padesát procent. Jednu naši sběrnu proto zrušíme a propustíme tři zaměstnance. Už jsme dali výpověď z nájmu," řekl Pavel Tomeček ze společnosti Sběrné suroviny Tomeček, která má v Přerově dvě provozovny.
Majitel výkupny v Brně-Slatině Bořivoj Šidlo nabízí lidem převod na účet, složenku nebo šek. „Složenka je ale vyjde na 35 korun a šek na 40,“ uvedl. Drobní sběrači, kterých chodilo do sběrny kolem 30 až 40 denně, už podle něj nechodí a prodávají to, co najdou například v popelnicích, překupníkům. Zboží dál putuje na Slovensko nebo do Rakouska. „Nová vyhláška postihla ty nejchudší lidi, kteří si vydělali pár korun,“ řekl.
Výkupna druhotných kovů v Hradci Králové.
O 70 až 80 procent méně zákazníků měla v březnu výkupna v Liberci-Františkově, výrazně ubylo i počet lidí jezdících do sběrny v centru města. „Pro většinu je problém, že nedostanou peníze hned. Jsou to většinou chudí lidé," souhlasí se Šidlem Gabriela Macháčková ze sběrny v centru Liberce.
Řada z nich nemá účet, řešením pro ně nejsou ani složenky, u kterých je poplatek 35 korun, což je pro ně velká částka. Navíc aby ji mohli ve sběrně v centru Liberce vůbec dostat, musí dovézt železo minimálně za 100 korun. „Třeba starší lidé nosili pět kilo železa, tak teď nemají šanci. Museli by přivézt kolem 30 kilogramů,” dodala Macháčková.
Cena šrotu poroste
Kvůli vyhlášce lze navíc podle Tomečka očekávat růst cen kovového šrotu. „V okamžiku, kdy hutě nebudou mít materiál, půjdou s cenou nahoru, aby si zajistily dostatečné množství pro výrobu. Zároveň se bude méně recyklovat, protože provozovatelé sběren bez dostatečných příjmů z kovového odpadu nebudou vykupovat ani papír, který náklady sběren pokrývá jen zčásti,“ varoval.
Bezhotovostní platbu uplatňují sběrny různě, některé používají kromě směnky naturální formy. Například kupují kupóny, které dávají lidem, aby si je vyměnili za zboží a potraviny. Tento způsob nabízí podle svazu výkupců sběrna v Praze 8, která kupóny pořizuje v nedalekém hypermarketu.
Svaz výkupců a zpracovatelů druhotných surovin v petici proti vyhlášce, která prý omezuje práva občanů i výkup samotný, nasbíral 18 tisíc podpisů. Jeho předseda Petr Miller ji chce poslat vládě a parlamentu.
Krádeží kovů ubylo
Bezhotovostní platby za výkup kovů od občanů zavedlo ministerstvo životního prostředí od 1. března. Se změnou kromě radnic souhlasí i památkáři. „Zpřísnění podmínek tímto směrem rozhodně vítáme,“ potvrdila Martina Veselá, ředitelka telčského pracoviště Národního památkového ústavu.
Stejně tak je za vyhlášku vděčná i brněnská městská policie. „Případů, kdy se strážníci zabývali krádežemi kovů například ze zahrádek, sběrných dvorů, vybydlených objektů i veřejných prostranství, bývalo v uplynulých letech okolo pěti až deseti měsíčně. Od začátku letošního roku je jejich počet výrazně nižší a od 1. března je téměř nezaznamenáváme," uvedl mluvčí strážníků Jakub Ghanem.
Vznikají nelegální sběrny
Sběrny kovů již kontrolovala po celé republice Česká inspekce životního prostředí společně s policií. V zemi se uskutečnilo 201 kontrol. „Velmi pravděpodobně bude zahájeno celkem 101 správních řízení o uložení pokuty,“ řekla mluvčí inspekce Radka Burketová. Ve Zlínském a Jihomoravském kraji bude po 24 kontrolách zřejmě zahájeno správní řízení ve 12 případech, šlo však o jiná pochybení než porušení zákazu placení v hotovosti.
Tomeček upozornil, že na venkově kvůli nařízení vzrostl počet nelegálních sběren, které nemají povolení. „Lidé je provozují doma na zahradě a za odevzdaný odpad vyplácejí pár korun. Pak to prodají a mají jistotu, že na ně kontrola nepřijde. Možnost dohledat materiál, který se ztratí, není v tomto případě žádná.“
