Článek
„Za zjištěná pochybení bylo k 31. 7. uloženo celkem 93 pokut v celkové výši 3 473 000 korun,“ komentoval výsledky kontrol ředitel inspekce Erik Geuss.
Nejčastějším prohřeškem sběren bylo nedodržování stanovených evidenčních povinností, a to v 54 případech. „Konkrétně šlo o neúplné údaje o osobách, od kterých byly odpady vykoupeny, a chybějící údaje o vykoupených odpadech umožňující jejich dodatečnou identifikaci,“ uvedl Lukáš Kůs, vedoucí oddělení odpadového hospodářství ČIŽP. Ve 45 případech inspektoři zjistili, že sběrny byly provozovány v rozporu se schváleným provozním řádem.
Nejvyšší pravomocná pokuta ve výši 85 tisíc korun byla uložena společnosti Kelib Financial Group, provozovateli sběrny v Plzni. Od fyzických osob vykupovala zakázané odpady.
„Šlo například o kryt uzávěru plynu, kanálovou mříž, části potrubního vedení či vodovodní armatury. Provozovatel sběrny nejprve uvedl, že předměty vykoupil od právnické osoby. Ta však společnosti Kelib předání těchto odpadů nepotvrdila. Provozovatel sběrny poté přiznal, že odpady převzal od fyzických osob,“ popsal Kůs.
Provoz mají nahrávat kamery
Zákaz výkupu stanovených odpadů od fyzických osob, jako jsou například umělecká díla, bohoslužebné předměty, průmyslová strojní zařízení či obecně prospěšná zařízení, zjistili inspektoři v dalších 12 případech. Tato zjištění předá inspekce na příslušné krajské úřady, které mohou zrušit rozhodnutí o udělení souhlasu s provozem sběren.
Sběrny v tuzemsku musí za výkup kovů od letošního března platit fyzickým osobám jen bezhotovostně, pomocí poštovních poukázek nebo převodem na účet. Tuto povinnost jim ukládá vyhláška ministerstva životního prostředí, od začátku října má být ustanovena i v zákoně.
Ministerstvo plánuje i další zpřísnění kontroly, například povinnost instalace kamerových systémů v provozovnách.
