Článek
Nejvyšší úroky nabízí mezi největšími bankami Česká spořitelna, ale je to podmíněno řadou faktorů. Základní sazba začíná na 0,2 procenta a postupně ji navyšuje používání Plus účtu, případně internetového či mobilního bankovnictví. Na nejvyšší úroveň se klient dostane, když ještě investuje nebo si spoří na penzi minimálně 2000 korun měsíčně.
„Snažíme se klienty motivovat k tomu, aby začali pravidelně investovat a tím si vytvořili dlouhodobou finanční rezervu a posílili tak svoje finanční zdraví,“ řekl k tomu mluvčí spořitelny Filip Hrubý.
Banka vychází z toho, že jiné finanční produkty mívají i vyšší zhodnocení než spořicí účty a lépe tak zabezpečí lidi třeba na stáří.
Češi stále nechávají peníze spíš na spořicích účtech, i když jiné produkty jsou ziskovější
Spořitelna přitom není jediná, kdo podmiňuje nejvyšší sazby dalšími aktivitami. Podmínky u nejvyšší možné sazby mají i další finanční ústavy, třeba Komerční banka nebo ČSOB. Ale často stačí mít u dané banky jen běžný účet a několikrát do měsíce zaplatit kartou.
Druhé nejvyšší úroky má podle srovnání Trinity Bank. Ale její sazba 4,08 se týká jen nových klientů. Ti stávající mají v rámci dané marketingové akce sazbu 3,78 procenta.
Za poslední rok přitom šly úroky na spořicích účtech výrazně dolů. Loni v lednu například dvě z bank nabízely přes šest procent, podstatná část pak 5,5 a více procent. Nejnižší sazba dosahovala čtyř procent. Nyní se ty nejnižší pohybují okolo 2,5 procenta, přičemž u některých finančních ústavů, třeba u Airbank nebo J&T Banky, sazba klesla na polovinu.
Loni v lednu přitom meziroční inflace dosahovala 2,3 procenta, podle posledních dostupných dat z listopadu je na 2,8 procenta. Před rokem tak spořicí účty porážely inflaci i téměř o čtyři procentní body, nyní je to maximálně o 1,5 procenta, v některých případech ani to ne. Experti proto doporučují peníze vložit třeba do podílových fondů, kde bývá zhodnocení výrazně vyšší. Samozřejmě za cenu vyššího rizika.
Vliv centrální banky
Důvodem poklesu sazeb na spořicích účtech je, že centrální banka tlačila dolů čtrnáctidenní repo sazby, od nichž se úroky na „spořácích“ odvíjejí. Ke konci roku ale došlo přece jen k určitému zpomalení, kdy nechala Česká národní banka repo sazby na úrovni čtyř procent.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše by centrální banka své sazby mohla opět snížit už v únoru nebo březnu, a to nejprve o čtvrt procentního bodu. Záviset to bude na vývoji inflace a ekonomiky. „Postupně by je mohla na delší dobu ‚zaparkovat‘ na úrovni někde kolem 3,5 procenta,“ řekl Bureš.
Banky by ale mohly snížit úroky na spořicích účtech i dříve, protože značná část z nich ty současné garantuje do půlky nebo do konce ledna.
Příliš nízké úrokové sazby už nedovolíme, říká guvernér ČNB
