Sazby musí zůstat vyšší než před covidem, říká guvernér ČNB Michl

Pokud stát zavede cla a druhý třeba také, zvýší to jednorázově ceny daného zboží. Cla později mohou zpomalit obchod, tok peněz a celou ekonomiku, což zase je naopak protiinflační. Během toho některé jiné zboží v úplně jiném odvětví může, ale nemusí zlevnit.

Inflace je o dlouhodobém nadbytku a tocích peněz a o nehospodárných útratách státu, firem a lidí. Větší inflace přijde, pokud by centrální banka zase mylně snížila sazby na nulu, jako to bylo dříve, a podporovalo se zadlužování. Anebo kdyby stát začal zvyšovat deficity veřejných financí a podporovat přes větší spotřebu nákupy, dotace své ekonomiky. Ať už by to odůvodnil cly, nebo čímkoliv jiným, toto by byl podstatný proinflační vliv.

Deficity veřejných financí jsou pro inflaci násobně horší. Zadlužování, deficity a vyšší vládní výdaje jsou výrazně proinflační. Vládní nákupy na dluh zvyšují množství peněz v ekonomice, které se pak roztáčí a zvyšuje dlouhodobější inflaci. I proto naše úrokové sazby budou muset být vyšší, než byly roky před covidem, kdy se podporovalo zadlužování.

Protože naším mandátem je udržet nízkou inflaci. Sazby jsme od prosince 2023 snížili postupně ze sedmi procent na 3,75 procenta. Chceme si být jisti, že inflace kolem dvojky zůstane. Dali jsme si se snižováním sazeb pauzu. Nechceme opakovat chyby z minulosti.

Více než deset let před covidem jsme měli sazby kolem nuly. Podporovala se spotřeba, dluhy, roztáčely se peníze. I proto jsme pak měli po covidu ze zemí Evropské unie nejvyšší jádrovou inflaci (nezahrnuje například ceny energií a potravin – pozn. redakce).

Všechny možnosti si necháváme otevřené.

Náš mandát je nízká inflace. Až pak se bavme o zisku. Dostali jsme zemi z nejvyšší inflace od doby transformace, z 18,5 procenta až na hranici kolem dvou procent. Plníme cíl. Až pak přichází téma zisku.

Zdědili jsme nejvyšší kumulovanou ztrátu centrální banky v historii: 487 miliard korun. Začali jsme okamžitě jinak řídit aktiva a pasiva. Zvýšili jsme očekávaný výnos aktiv a snížili náklady na naše pasiva. (Aktiva jsou zjednodušeně majetek a pasiva závazky - pozn. red.)

Také jsme navýšili podíl akcií a zlata. Ke snížení nákladů jsme propustili pět procent lidí. Zredukovali jsme počet vrcholových manažerů přímo podřízených bankovní radě ze sedmnácti na čtrnáct. Zrušili jsme tři pobočky a přestali úročit bankám povinné minimální rezervy.

Není možné každý rok vykázat zisk, to neumí nikdo. Ale dlouhodobě mít ziskovou banku již možné je – to jsme výrazně změnili.

Uděláme pro to vše, aby inflace zůstala nízká.

Největším inflačním rizikem, jak už jsem říkal, je zvýšení vládních výdajů, zadlužování a opakující se deficity veřejných financí. Veřejná sféra by komplet měla udělat to, co my tady v ČNB, tedy propustit pět procent lidí. Dávat bonusy těm, kdo pracují s výsledky. Posílit kulturu instituce. Mít lidi, co si váží, že mohou pracovat pro republiku a být za to dobře zaplaceni.

V případě problémů si mají zmrazovat základní platy jen ve vládě, jako jsme to udělali my ve vedení v ČNB v období velké inflace. Naopak zmrazovat platy se nemají soudcům, státním zástupcům, úředníkům nebo prostě lidem, kteří pracují pro stát – bez správného chodu institucí nebude demokracie.

Má základní mzda v průměru za tři roky rostla o 2,8 procenta ročně. Konkrétně v roce 2022 o nula procent, v roce 2023 rovněž o nula procent, protože jsme si v období velké inflace zmrazili mzdy a bonusy, a pak v roce 2024 stoupla o 8,7 procenta.

Základní mzdy v bance vzrostly za stejné období v průměru o 4,9 procenta ročně. A je to tak dobře. Lidé u nás budou i nadále nejlépe zaplaceni z celé veřejné sféry a budou pracovat v instituci, která se opírá o silnou firemní kulturu, odbornost.

Loňský nárůst mého celkového příjmu ovlivnilo to, že mi za dobré výsledky bankovní rada výrazně zvýšila bonus. Loni v projevu na Ostravské univerzitě jsem tu logiku avizoval, vysvětlil a budu to takto říkat, razit pořád: základní mzdy by měly růst rozumně. Ale bonusy za dobrou práci mohou růst klidně výrazně více, pokud máte výsledky práce.

Loni bychom byli v zisku i bez vlivu kurzu. Investice máme v cizí měně, účetnictví v korunách, takže jednou je vliv kurzu pozitivní pro zisk, jiný rok může být zase negativní. To neovlivníme. Jak se bude vyvíjet kurz letos, nevím. A neví to nikdo.

Vím, že nevím. Protože tak velkou ztrátu, jakou jsem zdědil po předchozím guvernérovi, tady nikdy nikdo nenadělal. Čtyřicet procent ztráty jsme za dva roky již odmazali. Banka je díky vyššímu očekávanému výnosu aktiv a nižším nákladům na pasiva nyní nastavena na generování zisku dlouhodobě, což je podstatný rozdíl oproti minulosti.

Ale přijdou roky, kdy budeme ve ztrátě - možná letos, možná jindy. Rok vymazání ztráty nebo rok odvodu dividendy do státního rozpočtu, což umožnuje zákon, proto teď neumím sdělit. Nedá se to odhadnout.

Investujeme dlouhodobě, pro příští generace. Emoce do toho nepatří. Je normální, že některý rok akcie nebo ceny nějakého jiného aktiva spadnou, pak můžeme být ve ztrátě. Klíčem je, aby dlouhodobý očekávaný výnos zohledňující riziko převyšoval očekávané náklady na pasiva. To jsme změnili, v tom je logika našeho nového přístupu.

Všechna kryptoaktiva jsou riziková. Neinvestujte do nich, pokud nepřijmete riziko, že můžete přijít o všechny vložené peníze. Na trhu kryptoaktiv bude v budoucnu ještě hodně krachů a zpronevěr peněz.

Bitcoin je velice volatilní, jeho hodnota v budoucnu může být nula, nebo výrazná. Ale technologie za bitcoinem, tedy blockchain (decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a bezpečně posílat data – pozn. redakce), je super inovace.

Inovace naše banka musí zachytit, zkoumat je. V bance testujeme například umělou inteligenci, daleko víc než jen známý ChatGPT, tak proč netestovat i blockchain?

Ale uvidíme. Pracujeme na analýze o investicích do alternativních aktiv, o testovacích portfoliích. A uvidíme, jak to našim odborníkům vyjde.

Záměr o sto tunách zlata platí. Z prázdných sejfů jsme zatím obnovili národní poklad na 54 a půl tuny zlata. Většinu máme v Londýně.

U Sberbanky jsme z pozice člena věřitelského výboru výrazně pomohli k dohodě s věřiteli a zabezpečili 95 procent peněz zpět pro klienty. Brzy zřejmě budou vyplacena další čtyři procenta, tedy 99 procent peněz bude vráceno. A pak budeme tlačit na to, ať klienti dostanou zpět vše do poslední koruny.

Poprvé v historii ČNB jsme si nechali zpracovat tři nezávislé posudky měnové politiky. Jeden z posudků dělal profesor John Muellbauer z Oxfordské univerzity, další odborníci z Vysoké školy ekonomické v Praze nebo Roman Šustek z Queen Mary University v Londýně. Závěrem všech posudků je to, že nemáme spoléhat na doporučení pouze jednoho hlavního modelu.

Byli jsme jedna ze dvou bank na světě, která má pouze jeden hlavní model, většina minulé bankovní rady mu slepě věřila a skončilo to největší jádrovou inflací v Evropské unii.

Budeme mít k dispozici více modelů, scénářů vývoje ekonomik a bude fungovat kritická, odborná diskuse o ekonomice.

Pracujeme na dalším alternativním modelu a zavádíme umělou inteligenci, máme lepší výzkum.

Chyba nebyla v modelu. Byla v uvažování bývalých bankéřů, že jedním modelem se dá popsat ekonomika ve všech situacích, krizích, jako byl například covid, a podle toho lze rozhodovat o sazbách. Skončilo to nejvyšší jádrovou inflací v Evropské unii v letech 2021 a 2022 a zároveň největší hospodářskou ztrátou ČNB.

Každý model má své předpoklady, rizika a omezení. Ten hlavní České národní banky například opomíjel tok peněz a trh nemovitostí. Do procesu rozhodování o sazbách bude teď prostě více vstupů, včetně nového alternativního modelu.