Sankce místo motivace. Novela zákona o sociálních dávkách má své mouchy a doplatí na ně děti, říkají neziskovky

„Přestože původní záměr byl lidi motivovat k práci a lepšímu fungování ve společnosti, nakonec k tomu nedošlo. Reforma skončila na tom, že za jakékoliv pochybení trestá,“ uvedla Pavla Aschermannová z organizace Rubikon. Neziskové organizace, které čerpají ze zkušeností z terénu, jsou proto z vyznění novely zklamané.

Reforma sociálních dávek sjednotí původní přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení do jedné „superdávky“. Zavádí také nové podmínky pro žadatele. Ministerstvo předpokládá její účinnost od 1. července 2025.

„To, že rodina přijde o dávky, děti do školy nevrátí,“ řekla k sankcionování dětí Aschermannová. Reagovala tak na situaci, kdy za nechození dítěte do školy bude možné odebrat ze sjednocené dávky složku určenou právě pro dítě.

Jan Černý z organizace Člověk v tísni záhy dodal, že dohledem nad školní docházkou se zaobírají orgány sociálně-právní ochrany dětí a sankce za zanedbání péče jsou rodičům ukládány na základě trestního zákoníku.

Organizace kritizují také sankční ztrátu složky živobytí a bydlení, která hrozí při vyřazení člena domácnosti z evidence úřadu práce. Podle Ivy Kuchyňkové z Iniciativy za rovnost, spravedlnost a lidská práva přitom bydlení v nevyhovujících podmínkách nebo jeho ztráta dopadá výrazně právě na děti.

Problematika nedostupného a nevyhovujícího bydlení je podle Černého pro pracovníky neziskovek denním chlebem. „Trh s bydlením je zablokovaný, jsou tu problémy se stavebním povolením na bytovou výstavbu a v této situaci MPSV říká, že stačí lidem nedat peníze. To je zcela absurdní,“ zhodnotil.

Nastavení sankcí je podle iniciativy značně problematické. „Sankce budou udělovány obecně za nespolupráci s úřadem práce, ale i třeba za byt v nepořádku, což ovšem může být věc majitele nájemního bytu, nikoliv nájemce,“ uvedl Černý. Sankcionováno může být mimo jiné i ukončení pracovní smlouvy ve zkušební době.

Iniciativa upozornila také na případ, kterým se letos zabýval veřejný ochránce práv. Některé úřady práce totiž vyřazovaly nezaměstnané lidi z evidence uchazečů o zaměstnání kvůli přísněji nastaveným pravidlům. Organizace se tedy obávají rozdílů v praktickém provádění sankcí mezi jednotlivými úřady.

Další návrhy se týkají například ochranné doby pro osoby, které opouštějí instituce jako třeba dětské domovy, léčebny nebo věznice. „Prosazujeme, aby byla těmto skupinám poskytnuta ochranná doba minimálně půl roku, během které se mohou adaptovat,“ uvedla Aschermannová.

Celkový návrh na zjednodušení systému ale neziskové organizace vítají. Kvůli dílčím parametrickým úpravám se v úterý 5. listopadu zástupci iniciativy setkají s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. Navrhované úpravy je podle nich možné do systému zahrnout.