Článek
"Hledali jsme silného strategického partnera, finančně stabilizovaného, který SE vrátí kapacity. Jsem přesvědčen, že společnost Enel dokáže zajistit dostatek zdrojů na realizaci investičního projektu," řekl Rusko.
O podíl se ucházela i česká energetická společnost ČEZ. Mezi nabídkami ale skončila u privatizačního poradce, společnosti PricewaterhouseCoopers, druhá. Nabízela 690 miliónů eur, vítězný Enel nabídl 840 miliónů.
Enel nyní z většiny patří státu, než ale bude smlouva podepsána, jeho většina už bude v soukromých rukou. To byl také jeden z hlavních požadavků některých slovenských politiků. ČEZ ani třetí zájemce, ruský Inter RAO tuto podmínku nesplňují. Česká společnost i přesto doufala, že i přes druhé místo u poradce nakonec uspěje. Její šance ale nyní výrazně klesly.
Kdo koho chce koupit
Rusko navíc ČEZ kritizoval. Rusko na tiskové konferenci uvedl: "Je nestandardní, když jeden z uchazečů (ČEZ) svolá v průběhu rozhodování tiskovou konferenci a odkáže z Prahy, co má Bratislava dělat". ČEZ totiž chtěl, aby s ním slovenská strana o prodeji i přes první neúspěch jednala.
Podle Ruska by se v budoucnu situace mohla obrátit a tamní elektrárny by získaly podíl v ČEZu. "Výběrem společnosti Enel se vytváří prostor pro realizaci zájmu SE o získání ČEZ," uvedl Rusko.
Zájem o Rumunsko
Česká firma tak veškeré své síly soustředí na balkánské země. Už v červnu získala třetinový podíl v bulharské distribuční síti, příští týden předloží konečnou nabídku na privatizaci rumunské distribuční sítě.
Země prodává čtvrtinu ve firmách Electrica Oltenia a Electrica Moldova, počítá s tím, že vítěz navýší kapitál ve firmě tak, aby si zvýšil podíl na 51 procent.
Slovenské elektrárny
Společnost kontroluje přes 85 procent výroby elektřiny na Slovensku. Provozuje tři jaderné a dvě tepelné elektrárny a 34 vodních energetických zdrojů.
V pololetí firmě klesl čistý zisk na 2,29 miliardy slovenských korun z 3,55 miliardy slovenských korun za stejné období loňska. Celkové tržby elektráren se v pololetí meziročně snížily o sedm procent na 27,33 miliardy korun.
Kromě ČEZu chce rumunskou síť i řecká firma Public Power Corporation, německý E.ON, španělská Union Fenosa International a americká AES.
