Samosprávy vykázaly přebytek přes 78 miliard

„Významně přebytkové hospodaření územních samospráv však není důvodem k oslavám, jde spíše o symptom hlubších strukturálních problémů. Jde o významnou roztříštěnost sídelní struktury v Česku – v zemi je více než 6257 obcí,“ řekl makroekonom Dominik Rusinko z ČSOB.

Za přebytkem podle něj stojí mimo jiné letošní zvýšení daně z nemovitosti. Menší obce také nejsou často schopné provést větší investiční akce. Například postavit školku. „Také na to mají menší know-how, nevědí jak na to. A často nemají ani vyjednávací sílu vůči velkým dodavatelům. Je to vedlejší efekt rozdrobenosti samospráv, kdy je příliš velký počet obcí,“ konstatoval.

Obce se sice podle něj mohou na investicích domluvit se svými sousedy, ale často mezi nimi panuje nevraživost například v tom ohledu, kde bude školka stát.

To koneckonců konstatuje i ministerstvo financí. „Přes celkově pozitivní výsledky vyvolává současná situace otázky, zda jsou přebytky územních rozpočtů dostatečně využívány pro investice do rozvoje infrastruktury a zlepšení veřejných služeb,“ uvedlo ministerstvo financí.

Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka vyvažují obce a kraje v rámci veřejných financí schodky státního rozpočtu. „Takže si pak díky nim nestojíme v evropském srovnání tak špatně,“ uvedl.

Podle ministerstva pak přispělo k přebytkům vyšší inkaso daně z příjmu fyzických osob, které odráží růst mezd, a vyšší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) díky vyšší spotřebě. Obcím přinesla dodatečné prostředky také zvýšená daň z nemovitostí. Nedaňové příjmy pak vzrostly zejména díky výplatě věřitelů zkrachovalé Sberbank. Výdaje pak ovlivnily především zářijové povodně.

K meziročnímu zlepšení přispělo zejména hospodaření krajů, jejichž přebytek vzrostl o 49,1 procenta na 32,1 miliardy korun, naopak přebytek hospodaření obcí meziročně klesl o 18,4 procenta na 45 miliard korun. I tak je ale potřeba upozornit, že jde o pokles přebytku. Jejich příjmy tak i nadále výrazně přesahují výdaje. Dobrovolné svazky obcí měly přebytek 1,4 miliardy.

Celkové příjmy územních rozpočtů do konce září dosáhly 648,6 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 0,6 procenta. Z toho daňové příjmy tvořily 334,9 miliardy korun, což představovalo nárůst o 0,3 procenta. Nedaňové příjmy vzrostly o 23 procent na 61,6 miliardy korun, zejména díky výplatě věřitelů zkrachovalé Sberbank.

Výdaje územních rozpočtů se zvýšily o 0,4 procenta na 570 miliard korun. Rostly zejména kapitálové výdaje, které slouží k financování dlouhodobých projektů. Ty se zvýšily o 2,6 procenta na 107,2 miliardy korun. Běžné výdaje určené třeba na platy nebo správu majetku stagnovaly na 462,8 miliardy korun.

Hospodaření krajů a obcí jako celku je přitom přebytkové dlouhodobě. Na běžných účtech krajů leželo na konci třetího čtvrtletí 132,3 miliardy korun, u obcí to bylo 418,9 miliardy, přičemž obě částky v porovnání s minulými roky rostou. Dluhy v porovnání s minulým rokem naopak klesají.

Vysoké přebytky samospráv a hromadění peněz na jejich bankovních účtech kritizuje i Národní rozpočtová rada, doporučila kvůli tomu zvýšit podíl státního rozpočtu na sdílených daních.

„Obce ale většinou argumentují, že si chystají peníze na budoucí investice. Největší přebytky hlásívá například Praha, která se chystá stavět metro D,“ řekl Dufek.