Hlavní obsah

Rychlovlaky v Česku nabírají další roky zpoždění

Zatímco v západní Evropě jezdí rychlovlaky už desítky let a Poláci se chystají stavět rychlodráhu z Katovic k hranicím Česka za dva roky, v tuzemsku se plán výstavby vysokorychlostních tratí opět posouvá o další tři až pět let. Rychlovlakem se poprvé svezeme nejdřív za deset let, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).

Foto: Profimedia.cz

Rychlovlak (ilustrační foto)

Článek

Zpožděné budou oproti nedávným plánům Správy železnic všechny hlavní úseky vysokorychlostních tratí.

Například práce na rychlodráze do Drážďan měly začít v roce 2027, nyní to podle Kupky bude o tři roky později. Úsek vysokorychlostní tratě Polabí, který má vést z Běchovic do Poříčan směrem na Poděbrady, se měl původně začít stavět příští rok. Nový termín je rok 2030, v provozu by měl být o pět let později.

Pár kilometrů od Řípu vznikne dopravní terminál s parkovištěm pro tři tisíce aut

Ekonomika

O vysokorychlostních tratích se uvažovalo už v 80. letech minulého století. Poté postupně padaly od různých vlád různé termíny, jako roky 2010 nebo 2016, jenže přípravy a investice nikdy pořádně nepokročily. Nyní se sice tratě už projektují, ale stále váznou jednání s kraji a obcemi, jak naznačil ministr Kupka.

„Byl zde velký optimismus, jak bude snadné projednávání například územních rozhodnutí, ale některé změny trvaly déle než rok,“ řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

Foto: SŽ

Mapa plánovaných vysokorychlostních tratí v ČR

Na zpožďování termínů výstavby rychlotratí na základě dokumentu předkládaného vládě upozornil server Zdopravy.cz. V příštím roce stát plánuje zahájit modernizaci dvou úseků z Brna do Přerova. Modernizovaná trať je sice na papíře součástí sítě vysokorychlostních tratí, ale vzhledem k projektované maximální rychlosti 200 kilometrů v hodině není plnohodnotnou rychlotratí. Ty jsou totiž projektované až na 350 km/h.

V procesu posouzení vlivu stavby na životní prostředí je aktuálně například rychlotrať Moravská brána. Výstavba úseku je naplánovaná na rok 2028, ačkoli původně měla být podle Správy železnic zahájena v roce 2025. Tříleté zpoždění čeká také trať Jižní Morava.

Středočeši rozhodovali čtyři roky

„Do deseti let se svezeme vlakem po vysokorychlostní trati,“ prohlásil nyní Kupka. Podle něj má proces urychlit přechod na projektový způsob řízení. Na včasnost realizace dohlíží v čele vládního výboru pro strategické investice premiér Petr Fiala (ODS). Pro manažery železnic vláda nastavila ukazatele výkonnosti.

Anketa

Kdy očekáváte, že budou po Česku jezdit rychlovlaky?
Za deset let
3,9 %
Za dvacet let
18 %
Nikdy
78,1 %
Celkem hlasovalo 612 čtenářů.

„Je to pro mě ohromné zklamání a rozčarování. Vím a potvrzuji i jako člen správní rady, že lidé ze Správy železnic dělají maximum. Zpoždění způsobují složité zákony a povolovací procesy, v tuto chvíli především pomalé vztahy s kraji,“ sdělil Novinkám poslanec ANO a stínový ministr dopravy Martin Kolovratník.

Připomněl, že na jednoduchou změnu zásad územního rozvoje Středočeského kraje kvůli pilotnímu úseku vysokorychlostní tratě Polabí čekala správa čtyři roky, od léta 2020 do minulého měsíce.

„Mediální prohlášení ministra Kupky o jakémsi projektovém řízení vnímám jako mlhu a zastírací manévr. Nic takového nepomůže,“ soudí Kolovratník. Podle něj budou nezbytné legislativní změny zákonů směrem k rychlejšímu povolování.

Podle dopravního experta Petra Panského má Česko už nyní ve stavbě rychlodráhy zpoždění nejméně 30 let, například v porovnání se Španělskem. „Vedle zpoždění je škoda, že i ty samotné plány degradují, některé uvažované tratě z nich vypadávají nebo se projektují na nižší rychlosti,“ řekl Novinkám.

Cesty vlakem zdraží

Ekonomika
Související témata:
Správa železnic (SŽ)

Výběr článků

Načítám