Článek
„Soustředíme se na zvládnutí energetické krize a velmi vysokých cen energií. Kvůli tomu se nyní neobejdeme bez výroby energie z uhlí,“ řekl Habeck. Německo se stejně jako ostatní evropské státy po ruské invazi na Ukrajinu potýká s nedostatkem plynu, který Evropa chtěla využít k přechodu k čistým a obnovitelným zdrojům energie.
Německo kvůli snížení spotřeby plynu spustilo uhelné elektrárny, které dosud drželo v rezervě. Habeck v úterý řekl, že takový postup byl nezbytný, ale že Berlín nadále počítá se svými klimatickými cíli. Prohlásil také, že Německo po roce 2024 musí výrazně urychlit odchod od uhlí.
Německý zákon počítá s útlumem uhelné energetiky do roku 2038. Vládní koaliční smlouva sociálních demokratů, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) ale uvádí, že v ideálním případě by mohlo Německo přestat spalovat uhlí pro výrobu energie už do roku 2030. K tomuto datu země podle Habecka plánuje získávat až 80 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů a do roku 2035 až 100 procent.
Evropská komise schválila dotaci 40 miliard pro české uhelné regiony
Úterní tisková konference, které se zúčastnila i ministryně hospodářství a ochrany klimatu Severního Porýní-Vestfálska Mona Neubauerová, definitivně zpečetila osud západoněmecké obce Lützerath. Obec, která stojí na uhelném nalezišti, bude zbořena.
„Uhlí pod Lützerathem potřebujeme vytěžit,“ řekl Habeck. Podle Neubauerové záchrana místa nebyla kvůli rozvoji těžby možná. Likvidace dalších obcí se ale už podle dohody neplánuje.