Článek
Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 271,4 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací.
Loni ministerstvo v řádném termínu splatilo střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy ve jmenovité hodnotě 138 miliard korun. Kromě toho zpětně odkoupilo státní dluhopisy před datem jejich splatnosti v hodnotě 40,9 miliardy korun.
Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 511,2 miliardy korun. Většinu této částky pokryl stát vydáním střednědobých a dlouhodobých dluhopisů, celková emise dosáhla 376 miliard korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci roku 2024 byla 6,3 roku. Ministerstvo financí ve své střednědobé strategii usiluje o prodloužení průměrné doby splatnosti státního dluhu na 6,5 roku.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 88,5 miliardy korun, meziročně se zvýšily o 20,1 miliardy korun. Do vyšších výdajů se promítlo zvýšení státního dluhu a rovněž vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Státní rozpočet skončil v deficitu 271,4 miliardy
