Hlavní obsah

Růst penzí nad valorizaci z minulých let bude stát 100 miliard, řekla šéfka rozpočtové rady

Růst penzí nad zákonnou valorizaci z posledních let znamená pro příští rok navýšení výdajů na důchody o sto miliard korun. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. V roce 2022 by se podle plánu vlády mělo na penze vydat celkem 565,4 miliardy.

Foto: Petr Horník, Právo

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová (vlevo) a ministryně financí Alena Schillerová

Článek

Vláda pro příští rok plánuje po lednové valorizaci dodatečně všechny důchody zvednout ještě o 300 korun. Zákonné přidání o růst cen a polovinu růstu reálných mezd by mělo vyjít zhruba na 20 miliard, dodatečné přidání na 10,6 miliardy. V roce 2023 na toto dodatečně navýšení bude potřeba 10,9 miliardy a v roce 2024 pak 11,1 miliardy.

"Hovoří se o jedné, dvou, třech stokorunách. Ono to vypadá jako maličkost. Potom nějakých deset nebo třeba 15 miliard korun. Ale tím, že se zákonná valorizace prolamovala, se vytvořila výdajová položka navíc o sto miliard korun," uvedla Zamrazilová.

Experti poukazují na to, že důchodový systém je dlouhodobě beze změn neudržitelný. Výdaje rostou rychleji než příjmy. Valorizace nad zákonná pravidla problémy prohlubují.

Maláčová chce přidat důchodcům 300 korun nad rámec valorizace

Domácí

Babišova vláda prosadila vyšší růst důchodů, než nařizuje zákon, i v předchozích letech. V lednu 2019 se průměrný starobní důchod zvýšil podle zákona o 600 korun a k tomu ještě o 300 korun. Loni se v lednu podle zákona přidalo v průměru 749 korun a k tomu navíc 151 korun. Všichni důchodci a důchodkyně pak dostali ještě mimořádný covidový bonus 5000 korun. V roce 2018 se podle údajů ministerstva financí na penze vydalo 440 miliard korun. V roce 2019 se výdaje dostaly na 477,9 miliardy korun. Loni to bylo 526 miliard korun. Pro letošek se počítá se sumou 535,6 miliardy.

Plánované přidání 300 korun navíc označil bývalý ministr financí a expremiér Jan Fischer za "čistě předvolební záležitost". Podle něj by částka měla směřovat cíleně k lidem s nejnižšími penzemi. "Jestli se kolegové důchodci neurazí, byli to důchodci, kteří - i když museli snášet utrpení a lockdown - měli finančně největší příjmovou jistotu," řekl Fischer.

Průměrný důchod překročil hranici 15 tisíc korun

Domácí

Plošné navyšování kritizuje i Zamrazilová. Podle ní se situace zranitelných seniorek a seniorů dlouhodobě neřeší. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) mělo starobní důchod do 10 000 korun na konci loňska 120 900 lidí, a to často dohromady s vdovskou či vdoveckou penzí. Po lednovém přidání se počet snížil. Kolem 44 000 starobních důchodců a důchodkyň má exekuci na důchod, průměrná srážka kvůli splácení dluhů v březnu činila 2449 korun.

"Kdyby se udělal speciální program pro seniory v hmotné nouzi a do systému se přidaly dvě až pět miliard, lidem pomůžeme a nezničí to státní rozpočet. Problém se neřeší a každému se rozhodí plošně pár stovek navíc," uvedla šéfka rozpočtové rady. Na dávky v hmotné nouzi stát loni podle ministerstva práce vyplatil celkem 4,8 miliardy korun.

Přehledně: Jak Češi spoří na penzi. Je výhodnější staré či nové penzijko?

Finance

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že důchody v Česku jsou nízké a senioři a seniorky si dodatečné přidání zaslouží. O 300 korunách navíc k valorizaci bude jednat Parlament. Někteří opoziční politici už řekli, že navyšování penzí na dluh nemohou podpořit.

Související témata:

Výběr článků

Načítám