Článek
Analytici dotazovaní agenturou Reuters očekávali v období od července do září růst HDP o 3,4 procenta.
Ve srovnání s předchozím kvartálem HDP druhé největší ekonomiky světa vzrostlo o 3,9. Odborníci odhadovali tempo 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí čínská ekonomika mezikvartálně oslabila o 2,6 procenta.
Původně měly být údaje zveřejněny 18. října, to bylo však nezvykle odloženo až na dobu po sjezdu komunistické strany, který se konal minulý týden.
Čínský prezident Si Ťin-pching si na něm zajistil bezprecedentní třetí funkční období v čele země a představil řídicí orgán složený z loajálních členů.
Tato jmenování „ukazují, že Čína přechází od ekonomického pragmatismu k politické ideologii“, konstatoval Aleš Koutný ze společnosti Janus Henderson Investors.
Navzdory oživení se čínská ekonomika potýká s řadou problémů doma i v zahraničí.
Čínská protipandemická strategie nulové tolerance a problémy v klíčovém sektoru nemovitostí zesílily vnější tlak ukrajinské krize a zpomalení globální ekonomiky kvůli zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami.
Si Ťin-pching získal třetí funkční období, v nejužším vedení má spojence
Podle průzkumu agentury Reuters růst Číny letos zpomalí na 3,2 procenta. To je výrazně hluboko pod oficiálním cílem 5,5 procenta a byl by to jeden z nejhorších výsledků za téměř půl století.
Začátkem tohoto měsíce Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil, proti svým projekcím zveřejněným v červenci, výhled růstu Číny o 0,1 procentního bodu na 3,2 procenta v letošním roce a o 0,2 procentního bodu na 4,4 procenta v roce 2023.
Ratingová agentura S&P Global Ratings ve své zářijové zprávě uvedla, že čínská protipandemická politika nulové tolerance je větší hrozbou pro podnikový výhled než inflace, která v září meziročně vzrostla na 2,8 procenta.
Opakující se cykly epidemií a výluk zatěžují křehkou spotřebu v zemi a prohlubují její realitní krizi.