Článek
Není žádným tajemstvím, že Rusnok už dříve podpořil listopadovou intervenci ČNB jako krok správným směrem. Rusnoka lze tedy podle analytika Miroslava Nováka ze společnosti Akcenta označit za člena tábora, který je s intervencemi srozuměn.
„Tato skupina má nyní pět členů – guvernér Miroslav Singer, viceguvernér Mojmír Hampl, viceguvernér Vladimír Tomšík, člen bankovní rady Lubomír Lízal a právě Jiří Rusnok,“ vyjmenoval Novák. Naopak odcházející Eva Zamrazilová, kterou Rusnok nahradí, byla pravděpodobně největším kritikem intervencí.
S tím souhlasí i analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin. Podle něj bude Rusnok více podporovat uvolněnější měnovou politiku na rozdíl právě od Zamrazilové, která stála často v opozici proti zbytku bankovní rady.
Intervence by se mohly protáhnout
Jak uvedl ekonom Pavel Sobíšek z UniCredit Bank, Rusnok jako člen bankovní rady nevyvolá v žádném směru okamžitou změnu politiky centrální banky. „Předpokládám, že dokud se detailně neseznámí s problematikou politiky ČNB, bude ve svých názorech zdrženlivý a bude spíš hlasovat konsensuálně,“ domnívá se Sobíšek s tím, že v ČNB dojde k oslabení „jestřábího“ křídla, jehož představitelkou je odcházející Zamrazilová.
„Přinejmenším dočasně bude tedy mít guvernér snazší pozici prosadit z hlediska měnové politiky a devizových intervencí, co uzná za vhodné,“ doplnil Sobíšek. Z dlouhodobějšího pohledu je zřejmě Rusnokovo jmenování prvním krokem v názorovém posunu vedení ČNB směrem ke vstřícnějším postojům k evropské integraci.
Podle analytika Václava Frančeho lze s nástupem Rusnoka očekávat spíše delší dobu intervencí ČNB.
Jmenování Jiřího Rusnoka novým členem bankovní rady ČNB místo Evy Zamrazilové, které vyprší mandát na konci února, bylo očekáváné a dlouho dopředu avizováno. Ještě před tím, než se stal Miloš Zeman prezidentem, uved právě Rusnoka jako člověka, kterého si dovede představit v Bankovní radě ČNB. Zhruba po roce tak svůj slib splnil, shrnul analytik Novák.
