Rusnok v čele ČNB: není proč rušit intervence, zavedení eura je politická věc

Rusnok se věnoval především pokračujícím intervencím ČNB, která udržuje kurz na hranici 27 korun za euro. Pokud nedojde k nějakému vnějšímu šoku, inflace se podle něho dostane postupně k rozumné úrovni.

„Nevidíme žádné napětí na domácím trhu z hlediska přehřívání ekonomiky, byť vnímáme velmi dobrou situaci v oblasti zaměstnanosti. Neprojevuje se to ale v dramatickém růstu mezd. Odměňování za práci je zhruba v rozsahu našich očekávání,” uvedl Rusnok. Spotřebitelské ceny letos v červnu meziročně stouply o 0,1 procenta a vývoj byl stejný jako v květnu. Červnová meziroční inflace tak byla o 0,1 procentního bodu vyšší, než očekávala ČNB. Odchylka od aktuální prognózy byla dána méně výrazným poklesem cen pohonných hmot a regulovaných cen.

Bankovní rada ČNB na posledním jednání zopakovala, že vidí jako pravděpodobné ukončení režimu devizových intervencí na udržení kurzu pod hranicí 27 Kč/EUR v polovině roku 2017. Podle Rusnoka by jednodušším řešením bylo ze závazku vystoupit jednorázově: „Postupné opuštění typu stanovení nové hranice považuji za méně pravděpodobné.”

Politický tlak na ukončení intervencí od prezidenta Miloše Zemana podle svých slov nepociťuje: „Jistě máme jiný názor na použití tohoto nástroje, ale vždy jsem říkal, že byl použit za specifických okolností a že jde o dočasný nástroj.”

Rusnok odmítl ideu, že by se měla koruna dále oslabit třeba k hranici 30 Kč za euro: „Nevidím pro to relevantní důvod. Ekonomika slušně roste. S takovýmto drastickým nakopnutím by musela souviset nějaká drastická událost zvnějšku.“

Měnovou politikou se podle něj nedá zachraňovat 'cokoliv kdykoliv'. Použití kurzu není nástroj, který by mohl nahradit smysluplnou hospodářskou politiku. „Představa o tom, že bychom se dostali ke štěstí opakovaným depreciacemi koruny, je špatná. Nikdo to ani takto nezamýšlí. Epizoda s použitím kurzu se v ČR trochu démonizuje,” podotkl.

Prioritou Rusnoka ve funkci bude zajistit cenovou stabilitu: „Při jejím dosažení se budeme snažit vždy nastavit měnovou politiku tak, aby podporovala hospodářskou politiku vlády, tedy ekonomický růst.” Další prioritou je finanční stabilita: „V dobách, ve kterých žijeme, bude potřeba makroobezřetnostní politiky narůstat.”

Třetí prioritou je podle něho kvalitní a efektivní dohled nad finančním trhem.

Vstup Česka do eurozóny je podle Rusnoka výsostně politické rozhodnutí. Česká národní banka je v tomto ohledu jen poradní agenturou vlády: „Nemůžeme vládě nic vnucovat ani ji od něčeho zásadně odrazovat. Můžeme jen dávat svůj názor, jak to vidíme z hlediska kritérií, jež jsme schopni v nějaké řadě sledovat. Ale to rozhodnutí má spíše politické a strategické rozměry než měnově-ekonomické.”

Neexistují podle něj žádné výpočty či modely, které by řekly, kdy se má vstup uskutečnit. Každá situace je jedinečná, dodal.

Vláda několikrát deklarovala, že v tomto volebním období termín přijetí eura nestanoví. Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by Česká republika termín neměla stanovovat, dokud nezlepší stav veřejných financí a nezvýší životní úroveň v zemi ve vztahu k vyspělým státům EU.

Evropská komise počátkem června připomněla, že Česko zatím podmínky pro přijetí eura neplní. Země stále není součástí systému směnných kurzů, označovaného jako ERM II, v němž musí být před zavedením eura nejméně dva roky. Komise poukázala také na to, že české zákony týkající se centrální banky a její nezávislosti nejsou plně v souladu s evropským právem.

Ekonomická situace v Evropě se nyní podle Rusnoka přes všechny nejistoty zlepšuje. Eurozóna naplňuje očekávání růstu o 1,5–2 procenta ročně, pomalu se zlepšuje situace na trhu práce. „Nejistot je tam ale celá řada. To se odráží v extrémně uvolněné měnové politice Evropské centrální banky, která se snaží za každou cenu překonat bariéry oživení svými nástroji,” podotkl. Sama měnová politika to není schopna vyřešit, je schopna ,koupit čas‘, podotkl Rusnok.

Evropský bankovní sektor není podle něj v dobré kondici dlouhodobě, ale Česko se rizika nákazy nemusí obávat: „Žijeme na uzavřeném opuštěném ostrově, angažovanost ve vztahu k problémovějším zemím je hodně nízká.“ Eurozóna je podle něj nyní na tyto situace připravena lépe, než byla na začátku krize, má připravené rezervy i mechanismy na jejich řešení, uzavřel s poukazem na současné problémy především italských bank.