Článek
Rusnok to uvedl po jednání vlády. Doprovodné negativní efekty intervencí se podle něj přeceňují. Rusnok je podle dřívějšího prohlášení prezidenta Miloše Zemana jeho kandidátem na nového člena bankovní rady. Člence bankovní rady Evě Zamrazilové totiž končí v únoru mandát.
ČNB ve čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu, a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro. [celá zpráva]
Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podniků, prezident Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
Rusnok důvody ČNB chápe
„Já důvody, které ČNB k tomu vedly, chápu, rozumím jim a mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti,“ uvedl premiér.
Podle něj krok ČNB posílí české výrobce, kteří exportují. Nicméně by to pode Rusnoka mělo posílit i další výrobce, kteří se střetávají se zahraniční konkurencí na domácím trhu.
Intervence rovněž neohrožují naplánovaný vývoj státního rozpočtu v příštím roce. Podle Rusnoka spíše rozpočtu pomohou, protože výnos daně z přidané hodnoty a dalších daní se odvíjí od růstu cen. A ten chce ČNB intervencemi zvýšit.
Na druhou stranu Rusnok připustil, že se oslabení koruny v důsledku intervencí dotkne některých dalších dílčích ukazatelů rozpočtu, například čerpání peněz z EU fondů.
„Obecně, já ten pohled ČNB podporuji. Myslím si, že neměli prakticky žádný jiný nástroj než intervence, a tak výjimečný ten krok ve srovnání se světem není,” dodal.
