Článek
„Bohužel je to věc (pozn. konflikt) z pohledu našeho hlavního úkolu cenové stability spíše negativní. Bude to mít proinflační efekt. Hlavně se to do inflace promítne přes ceny plynu, ropy a zprostředkovaně i dalších energií. Z hlediska ekonomického růstu bych to viděl jako negativní faktor,” uvedl Rusnok v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus.
Plyn z Ruska proudí, ale prudce zdražuje
Podle odhadů ČNB by měla inflace v druhém pololetí začít viditelně klesat a na konci roku by se mohla podle Rusnoka přiblížit až ke třem procentům. „Celé první pololetí bude zvýšená inflace. V březnu a dubnu to může být i přes deset procent. Bohužel ale de facto válka na východní Ukrajině může okolnosti změnit,” uvedl dále guvernér.
„Obávám se, že to změní okolnosti spíše inflačním směrem a návrat k normálu se tak může oddálit. Dříve nebo později, spíše až později v příštím roce bychom se měli vracet k dvouprocentnímu inflačnímu cíli,” dodal.
Rusnok: Další výrazné zvýšení sazeb nebude potřeba, když vyjdou předpovědi
Meziroční inflace v lednu podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 9,9 procenta. Meziroční růst spotřebitelských cen v lednu byl nejvyšší od července 1998. ČNB v únorové makroekonomické prognóze čeká letos průměrnou inflaci 8,5 procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu centrální banky klesnout na 2,3 procenta.
Inflace v EU zaskočila analytiky a vystřelila ještě výš. ČR ji má třetí nejvyšší
