Ruským domácnostem se zvýší ceny plynu

Podle listu The Moscow Times by balíček vládních opatření měl vést k nárůstu cen plynu pro spotřebitele zhruba o 15 procent. Ruské ministerstvo financí odmítlo zprávu komentovat.

Aby vláda vyrovnala díru v rozpočtu, která má kvůli válce na Ukrajině dosáhnout 1,2 procenta HDP, chce zvýšit vývozní clo na plyn z 30 na 50 procent při cenách nad 300 dolarů za 1000 metrů krychlových. Hodlá také začít vybírat clo na zkapalněný zemní plyn (LNG), píše Kommersant.

Zvažuje se také možnost zvýšení daně z těžby nerostných surovin za plyn pro všechny výrobce. Jen díky tomu má federální rozpočet dostat v letech 2023 až 2025 1,2 bilionu rublů.

Ministerstvo financí rovněž navrhlo zvýšit vývozní clo na ropu a zvýšit státní příjmy z obchodu s ropnými produkty. Jen v roce 2023 chce resort získat zvýšením vývozního cla a daně z těžby nerostných surovin za ropu přibližně 1,4 bilionu rublů.

Zvýšené daňové zatížení plynárenských společností se má podle návrhu kompenzovat z kapes Rusů, tedy urychlením růstu tarifů pro ruské spotřebitele.

Kvůli zastavení dodávek plynu na evropský trh přijde ruský rozpočet o tučný příjem. Jen za celý loňský rok inkasoval státní dodavatel Gazprom prodejem plynu do Evropy 51 miliard dolarů (1,25 bilionu korun).

Podle odhadů analytiků by navíc číslo mělo být letos kvůli vysokým cenám komodity ještě vyšší. Analytička z britské poradenské firmy Renaissance Energy Advisors Nadia Kazakova v srpnu odhadovala, že Gazprom si letos přijde až na 79 miliard dolarů (1,95 bilionu korun). Od té doby se však tok plynu do Evropy znovu snížil, takže konečné číslo bude nejspíš nižší.

„Snížené dodávky zahraničním spotřebitelům povedou k nerovnováze v systému, v němž jsou nízké ceny na domácím trhu kompenzovány příjmy z exportu,“ varovala v srpnu vláda v uzavřené zprávě o hospodářském vývoji pod sankcemi.

V srpnu ministerstvo financí vybralo pouze 33,7 miliardy rublů daně z výroby plynu. V dubnu a květnu to bylo 70 miliard rublů měsíčně. Příjem z vývozního cla na plyn sice vzrostl z červencových 57,3 miliardy na 80,6 miliardy rublů, ale ve srovnání s červnem (217,4 miliardy rublů) je to i tak téměř trojnásobný propad.

Podle dokumentu může Evropa do roku 2027 přestat nakupovat ruský plyn úplně. To povede ke snížení ruského exportu o více než 100 miliard metrů krychlových ročně. Následkem toho budou muset být zakonzervovány vrty a značná část produkce přestane být rentabilní.

Ruský prezident Vladimir Putin ale navzdory tomu čeká na ústupky ze strany Evropy, uvádí Moscow Times. Připomíná jeho hrozbu úplného zastavení dodávek plynu pronesenou na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku na začátku září. Putin tam citoval v Rusku známou bajku o lišce a vlkovi, když Evropě vzkázal: „Mrzni, mrzni, vlčí chvoste“.

Podle něj je to Evropa, která není v pozici si cokoliv diktovat. „Nebudeme dodávat nic, pokud je to proti našim zájmům – v tomto případě ekonomickým –, ani plyn, ani ropu, ani uhlí, ani topný mazut, nic nebudeme dodávat,“ hrozil Putin.