Ruský ústav navrhl započítávat čas na dojíždění do pracovní doby. A většina Rusů je pro

„V souladu s paragrafem 91 zákoníku práce nemůže normální pracovní doba přesahovat 40 hodin týdně. Přitom nezřídka cesta z domova do práce a zpět během pětidenního pracovního týdne zabírá Rusům deset až dvacet hodin navíc kvůli vzdálenosti a složité logistice,“ napsal ředitel ústavu Anton Orlov v dopise adresovaném ministrovi Antonu Koťjakovovi.

Značné časové ztráty se podepisují jak na kvalitě vykonávané práce, tak na zdraví zaměstnanců, soudí ústav a odvolává se na několik let staré rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva či letošní portugalský pilotní projekt se čtyřdenním pracovním týdnem.

„Chronická únava snižuje motivaci a zájem o práci, zvyšuje nespokojenost s pracovními podmínkami, vede ke vzniku podrážděnosti, nezájmu, a dokonce k depresím,“ praví se v dopise.

Ústav tyto neblahé projevy spojuje se vznikem řady onemocnění, jako jsou žaludeční vředy, vysoký krevní tlak nebo srdeční příhody. „Není náhoda, že infarkty ve věku 30 až 40 let jsou rozšířeným jevem,“ tvrdí.

Podle průzkumu společnosti Superjob citovaného agenturou RBK myšlenku započítávat cestu do zaměstnání do pracovní doby podporuje 65 procent Rusů, zatímco proti se vyslovilo 14 procent respondentů. Průzkum se prováděl mezi 10. a 16. srpnem ve 395 ruských obcích a městech.

Nejvíce stoupenců návrhu je mezi mladými lidmi do 34 let, nejvíce odpůrců pak mezi Rusy nad 45 let. Roli hraje také doba, kterou trvá dojezd do práce samotným respondentům. „Lidé, kterým cesta trvá 30 minut až hodinu, podpořili myšlenku v sedmdesáti procentech. Ti, kteří dojíždějí hodinu nebo dvě, to považovali za populismus,“ uvádí RBK.

„Nejčastěji ale byli proti ti, kteří to mají do práce méně než půl hodiny. „Není to fér, někdo bude pracovat prakticky plný pracovní den a jiný přijede a zas odjede,“ zněl prý nejčastější argument v této skupině.

Podle údajů ruského statistického úřadu Rosstat ruští zaměstnanci v období od ledna do března letošního roku pracovali v průměru 38,5 hodiny týdně.

Ústav pro výzkum problémů v současné politice není se svým názorem osamocený. Dolní komora ruského parlamentu, Státní duma, minulý týden jednala o návrhu poslankyně Světlany Bessarabové, která se vyslovila pro zkrácení pracovního týdne ze 40 na 36 hodin, což prý „pomůže snížit tlak na pracující obyvatelstvo a ochránit je před vyhořením“. Politická strana LDPR pak o den dříve vyzvala k zavedení čtyřdenního pracovního týdne pro rodiny s třemi a více dětmi.

Nutno podotknout, že všechny tyto iniciativy se objevují měsíc před ruskými zářijovými volbami do místních zastupitelstev a necelý rok před volbami prezidentskými.