Článek
Firma to uvedla ve své tiskové zprávě.
Rosněfť se na celkové těžbě ropy v Rusku podílí zhruba 40 procenty. Firmě se podařilo přesměrovat prodej ropy z Evropy do Číny a Indie poté, co se Rusko kvůli invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí, napsala agentura Reuters.
Příznivé hospodářské výsledky společnosti Rosněfť kontrastují se ztrátami největšího ruského producenta plynu Gazprom. Ten v loňském roce v důsledku prudkého poklesu prodeje plynu do Evropy prodělal 629 miliard rublů. Vykázal tak první celoroční ztrátu od roku 1999. Čistý zisk Rosněftu v loňském roce stoupl téměř o polovinu na 1,3 bilionu rublů.
Navzdory sankcím
Šéf společnosti Rosněfť Igor Sečin uvedl, že firmě se v letošním prvním čtvrtletí podařilo zvýšit čistý zisk i další klíčové finanční ukazatele „navzdory cenovým výkyvům na trhu a zvýšenému vnějšímu tlaku, včetně nových sankcí ze strany nepřátelských zemí“.
Sečin, jenž je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, rovněž opět kritizoval vysoké úrokové sazby v Rusku, které podle něj nutí ruské podniky brát si půjčky v alternativních měnách.
Ruská centrální banka minulý měsíc podle očekávání opět ponechala svou základní úrokovou sazbu beze změny na 16 procentech. Zároveň zvýšila odhad letošní inflace v Rusku a signalizovala, že zachová přísnou měnovou politiku po delší dobu. Další zasedání centrální banky se bude konat 7. června.