Článek
Podnik také musel omezit těžbu, aby byla v souladu s dohodou o koordinované těžbě uzavřenou s některými dalšími producenty.
Rusko je členem skupiny OPEC+, která vedle Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) zahrnuje i některé další významné producenty. Cílem jejich dohody o koordinovaném snížení těžby je dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu.
Rosněfť za červenec až září těžila ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 3,2 procenta méně, v průměru 3,91 milionu barelů denně. Dohoda pomohla zvýšit ve čtvrtletí ceny ropy o 37,8 procenta, výnosy firma zvýšila o 38,5 procenta na 1,44 bilionu rublů (418 miliard Kč).
Zisk před zdaněním, úroky a odpisy (EBITDA) se však proti předchozímu čtvrtletí více než zdvojnásobil a činil 366 miliard rublů. Přispěly k tomu vyšší ceny ropy a nižší negativní dopad zpětné spotřební daně.
Další testy nepotvrdily kontaminaci ropy v ropovodu Družba
„Společnost ve sledovaném období prokázala schopnost úspěšně pracovat v obtížných podmínkách omezení těžby ropy a relativně nízkých cen, komentoval výsledky generální ředitel Igor Sečin.
Upozornil, že zisk EBITDA byl také lepší než v prvním čtvrtletí, kdy makroekonomické prostředí ještě nebylo pod tlakem koronavirových omezení. Dodal, že firmě se podařilo snížit náklady na těžbu a v meziročním srovnání snížit i náklady na úroky v dolarech.
Rosněfť se na celkové produkci ropy v Rusku podílí více než 40 procenty, loni firma těžila 4,7 milionu barelů denně. Letos kvůli dohodě o snížení dodávek počítá Rosněfť s poklesem těžby asi o deset procent.
Hlavním akcionářem Rosněfti je ruská státní holdingová společnost Rosněftěgaz s podílem 40,4 procenta. Britská ropná firma BP vlastní 19,75 procenta akcií a katarský fond QH Oil Investments 18,93 procenta.