Článek
Do Evropy tak začal po dně Baltského moře proudit plyn z Ruska. Z Německa poputuje návaznými plynovody do dalších zemí Evropské unie, včetně Česka.
Slavnostního aktu v německém Lubminu se zúčastnili představitelé vlád všech zúčastněných zemí. Kromě Merkelové dorazil i ruský prezident Dmitrij Medvěděv, francouzský premiér François Fillon nebo nizozemský předseda vlády Mark Rutte. Přítomen byl i bývalý německý kancléř a současný šéf dozorčí rady konsorcia Nord Streamu Gerhard Schröder, který v roce 2005 podepsal smlouvu na výstavbu plynovodu s tehdejším ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Poté co státníci slavnostně otočili kohoutem, plyn začal z Nord Streamu proudit do návazného německého plynovodu Opal, jenž vede od pobřeží Baltu do Saska k českým hranicím. Tam je na něj napojen budovaný plynovod Gazela, který bude protínat západní Čechy a transportovat plyn dál do jižního Německa, ale také českým odběratelům. První dodávky z Nord Streamu by Gazela měla odebrat příští rok.
Pojistka před přerušením dodávek Ukrajinou a Běloruskem
Ještě před spuštěním 1224 kilometrů dlouhého potrubí s kapacitou 27,5 miliardy kubických metrů plynu ročně ho Merkelová označila za "největší energetický infrastrukturní projekt naší doby" a za vzorový příklad pro spolupráci mezi EU a Ruskem. "Ukazuje zároveň, že sázíme na spolupráci s Ruskem i v budoucnu," dodala kancléřka.
Pro Rusko je nový plynovod důležitý především proto, že mu zajistí další odběr plynu ze sibiřských nalezišť. Jeho trasa navíc vede mimo území Ukrajiny a Běloruska, s nimiž se Moskva opakovaně dostávala do konfliktů, kvůli nimž byly v minulosti několikrát přerušeny dodávky ruského plynu na západ. Zvýšení energetické bezpečnosti Evropy díky Nord Streamu ve svém projevu zdůraznil také prezident Medvěděv. Už při své dopolední zastávce v Berlíně ho označil za důležitý krok k upevnění vztahů s EU a s Německem.
Zvýší se závislost na Rusku
Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger v Lubminu nicméně upozornil, že i po dobudování druhé větve plynovodu v příštím roce, díky níž má kapacita Nord Streamu vzrůst na 55 miliard kubických metrů plynu za rok, budou jeho dodávky představovat jen deset procent evropské spotřeby. "Budeme dál potřebovat potrubí přes Ukrajinu a Bělorusko, jejichž stav není nejlepší," prohlásil a zdůraznil nutnost dále diverzifikovat trasy a zdroje energií pro EU.
Kritici tohoto projektu za 7,4 miliardy dolarů (129 miliard Kč) totiž tvrdí, že ještě zvýší energetickou závislost unie na Rusku, odkud už nyní pochází asi 40 procent plynu spotřebovávaného v "sedmadvacítce".
Podle odborníků jsou však Rusové stejně tak závislí na prodeji této suroviny do Evropy. To připomněla i Merkelová, když prohlásila, že obě strany zůstanou navzdory snahám o diverzifikaci vzájemně svázány i v dalších desetiletích.