Článek
Anebo ještě jinak: sjednané dodávky odpovídají objemu, který z Ruska míří na Ukrajinu, jak upozornil web časopisu Forbes. Podle něj „na rusko-čínské smlouvě záleží, ale její definitivní význam je nejasný“.
Možná ho poněkud vyjasnil ruský ropný gigant Rosněfť, podle nějž by se už do roku 2025 mohlo do Číny vyvážet 60 miliard kubíků ročně – kdyby se směli zapojit jako exportéři i další ruští hráči. Tím by ovšem padl žárlivě střežený monopol státního Gazpromu na vývoz plynu.
Hodně dohadů vyvolává také cena plynu, která zatím nebyla zveřejněna a o níž se mezi Moskvou a Pekingem dlouho a tvrdě licitovalo. Spekuluje se, že Rusové nakonec museli hodně ustoupit. Podle Dereka Scissora z American Enterprise Institute se však dokonce obě strany na přesné ceně vůbec ještě nemusely dohodnout: k zahájení výstavby plynovodu, o což nyní hlavně jde, prý stačilo, aby se dojednal objem dodávek a úvěr pro stavbu tranzitní trasy.
Trhy s LNG ale čeká otřes
Podle agentury Reuters se nicméně objevují odhady, že Čína zaplatí za 1000 kubíků ruského plynu nejvýše 380 dolarů. Přibližné údaje o celkové ceně dodávek (400 miliard dolarů za 30 let) by naznačovaly cenu dokonce jen 350 dolarů za tisíc kubíků. Obvyklé ceny plynu se pohybují ostatně právě v tomto rozmezí. Například evropští příjemci platí na základě dlouhodobých dohod právě 380 dolarů.
Pouhých 268 dolarů za tisíc kubíků, které měla na konci Janukovyčovy éry platit Ukrajina (a nakonec nesplatila), byla speciální cena výrazně snížená z politických důvodů.
Chystané trasy z východní Sibiře do ČLR
Jako jediná nevýhoda „východní plynové expanze“ pro Rusy se může jevit to, že do stavby plynovodu z nalezišť u Kovykty a Čajandinu k hranicím budou muset investovat 55 miliard dolarů. Čínu bude její část potrubí stát pouze 25 miliard.
Podle ruského ministra energetiky Alexandra Novaka by však Peking mohl kromě poskytnutí úvěru 25 miliard dolarů zaplatit předem také za budoucí dodávky plynu. Jde prý až o 25 miliard, což by i s úvěrem prakticky pokrylo ruské náklady na trasu.
Vzdor řadě dohadů a spekulací se mnozí západní analytici shodují, že dohoda o dodávkách ruského plynu do Číny určitě zasáhne trh s kapalným plynem (LNG), na nejž chce po nynější krizi na Ukrajině více sázet i Unie.
Je to součást monumentálního přesunu ve světovém obchodě
„Obrovská dohoda otřese trhy s LNG,“ shrnul kanadský The Globe and Mail. Týdeník Businessweek předvídá, že smlouva posílí soupeření plynařů. Agentura Reuters upřesňuje, že její dopad bude větší na ceny plynu než na rozsah těžby.
„Monumentální přesun v obchodě“
Zatím však není jisté, jaké budou politické dopady. Francouzský list Les Echos uvedl, že dohoda byla uzavřena v době ukrajinské krize, kdy je Rusko pod tlakem EU a USA. Podle Forbesu stojí v jejím pozadí „rostoucí strach Ruska a Číny ze Západu i jejich pohrdání Západem“. Není prý jasné, zda dohoda vydrží plných 30 let nebo jen 5, 10 nebo 15, což vytváří „obrovskou sumu nejistoty pro dlouhodobé projekty“.
Deník The Los Angeles Times však v narážce na někdejší konflikty mezi Čínou a Ruskem označuje dohodu za signál „sílících svazků mezi bývalými nepřáteli“. Ještě dále jdou západní experti. Agentuře RIA Novosti řekl Richard Wellings z amerického Institute of Economic Affairs: „Je to součást monumentálního přesunu ve světovém obchodě. A je to pravděpodobně první z mnoha takových ujednání. Nastává posun ke světu o více pólech.“
Je to jeden z více prvků posilování čínsko-ruských vztahů. Je dost dobře možné, že smlouva je výměnou za jiné věci, které se nezdůrazňují, jako jsou třeba pokročilé zbraně. Čína může také chtít nějakou politickou podporu od Ruska v boji proti zemím jako Japonsko a Vietnam,“ doplnil profesor Gilbert Rozman z americké Princeton University v listu The Moscow Times.